Autor textu MediaGuru
Čeští zakladatelé, kteří zafinancovali start Deníku N, se vzdali svých
vlastnických podílů a vložili je do nově založené Nadace
Independent Press.
Čeští zakladatelé, kteří zafinancovali start a společně drželi většinový podíl ve společnosti N media vydávající Deník N, se vzdali svých vlastnických podílů a vložili je do nově založené nadace. Uvedl to Deník N s tím, že tímto krokem se měla potvrdit nezávislost redakce na konkrétních vlastnících. Zastoupení slovenského Denníku N ve společnosti zůstává beze změny.
Všech osm českých zakladatelů vydavatelství N media se vzdalo veškerých svých práv a rozhodovací pravomoci přešly na orgány Nadace Independent Press. Pět z nich (Ondřej Fryc, Martin Hájek, Silke Horáková, Martin Vohánka a Libor Winkler) vystoupilo z projektu úplně a tři zůstali ve správní radě nadace (Jaroslav Horák, Libor Malý a Jan Žůrek) s tím, že bude postupně rozšiřována o osoby mimo okruh zakladatelů. „Tento krok byl umožněn příznivým vývojem hospodaření Deníku N, který díky velké podpoře předplatitelů postupně směřuje k plné soběstačnosti. Členy dozorčí rady nadace se stali Emil Holub, Kateřina Ronovská a Aleš Zídek," uvedl Deník N.
Nadace má zajistit dostupnost svobodných informací a přispívat ke kultivaci, osvětě a vzdělávání společnosti. Chce klást důraz na dodržování profesionálních a etických standardů žurnalistiky a také na podporu liberální demokracie a spojenectví České republiky se zeměmi vyznávajícími stejné hodnoty.
„Veškeré vytvořené zisky a další příjmy plynoucí nadaci budou použity na investice do nových mediálních projektů a na posílení projektů stávajících,“ konstatoval Jaroslav Horák.
Nadace Independent Press by tak měla držet 66,66% podíl ve vydavatelství N media, slovenskému Denníku N náleží třetinový podíl (33,33 %).
-mav-
# tisk # deník # Deník N # N media # Denník N # Nadace Independent Press
Autor textu MediaGuru
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.