Moravec.cz se blíží devíti tisícům předplatitelů. Do budoucna může změnit jméno

Platforma Moravec.cz se blíží hranici devíti tisíc předplatitelů. K dosažení ekonomické soběstačnosti jich potřebuje 11 až 12 tisíc. Na úterní konferenci Czech Internet Forum 2026, kterou tradičně pořádá společnost Internet Info, to uvedl zakladatel projektu a jeho ústřední tvář Václav Moravec. V rozhovoru s Davidem Slížkem, šéfredaktorem webu Lupa.cz, zároveň připustil, že projekt v budoucnu nemusí nést jeho jméno. Jeho ambicí je vybudovat médium s významným společenským dopadem, ve kterém už ale nebude stěžejním aktérem. „Zůstanu jako otec zakladatel a desátkár,“ zmínil s nadsázkou.

S vývojem počtu předplatitelů je Václav Moravec spokojený,  další růst chce platforma podpořit vánočními předplatitelskými balíčky. Pro následující měsíce chystá také několik novinek, například ve formě newsletterů nebo překladu obsahu. Oslovit jimi bude chtít i uživatele, kteří si obsah na Moravec.cz nepředplácejí.

Pozitivně hodnotí i vývoj na sociálních sítích. Na Instagramu se blíží hranici 40 tisíc sledujících, videa na YouTube se pohybují kolem 70 tisíc zhlédnutí. Výraznější nárůst zájmu zaznamenal například v souvislosti s obsahem týkajícím se nehody Filipa Turka a jejího vyšetřování. Příspěvky, které se prostřednictvím sociálních sítí dostaly do širšího oběhu, přinesly platformě podle Moravce zhruba 2500 nových sledujících. Za důležitou součást dosavadního financování označil firemní dárce, kteří přispívají prostřednictvím předplatného. Bez nich by si projekt na sebe zatím nevydělal.

Zájem o clickbaity i v placeném modelu

Jednou z podnikatelských zkušeností, která ho překvapila, je zájem uživatelů o clickbaitové tváře nebo témata také u placených mediálních projektů. Původně předpokládal, že předplatitelský model bude znamenat menší tlak na podobné postupy. Praxe ho ale v tomto očekávání vyvedla z omylu. „Snažím se tento svět chápat, ale úplně mu nepodléhat,“ řekl.

Mezi pořady, jejichž produkce je pro projekt nákladnější, patří například Kontexty a Generace. Václava Moravec připustil, že z čistě ekonomického pohledu by právě tyto formáty patřily mezi první kandidáty na omezení. Přesto je považuje za důležitou součást dlouhodobé obsahové strategie. Zatímco rozhovory přitahují předplatitele, náročnější publicistické formáty vyžadují delší období investic. U pořadu Generace do budoucna zvažuje také sponzorský model financování. Komerční způsobům spolupráce ve formě komerčních videí se zatím Václav Moravec brání, do budoucna je ale zcela nevylučuje.

Efektivita komerčních projektů

Moravec současně připomněl, že jeho podnikatelská zkušenost je stále relativně krátká a že se musí učit fungovat v prostředí, v němž ekonomické výsledky, sledovanost a obsahové ambice nejsou vždy v souladu. Současný název je spojený především s jeho osobou a jménem, které projektu na začátku pomohlo získat pozornost i důvěru publika. Do budoucna ale nevylučuje, že se značka promění. Jeho ambicí je, aby se během následujících deseti let z projektu stalo samostatné médium, jehož fungování nebude záviset na osobnosti zakladatele. Moravec by v takovém případě mohl zůstat v roli zakladatele, zatímco médium by mělo vlastní identitu, redakční strukturu a značku.

Provoz platformy také vyžaduje výrazně více jeho času, který musí věnovat ekonomické stránce než v době jeho působení v České televizi. Redakční tým včetně něj tvoří pět lidí, dále spolupracuje s producentkou a externisty, především mladými lidmi. Právě ti mu podle jeho slov ukázali, že i s relativně omezeným rozpočtem lze vybudovat technicky kvalitní produkční zázemí. Studio s potřebným vybavením se podle něj podařilo pořídit za zhruba 1,5 milionu korun. Po 22 letech strávených v jedné instituci vidí, že komerční média dokáží být efektivní.

Média veřejné služby ztrácejí odvahu

Část rozhovoru se věnovala také proměnám žurnalistiky a situaci médií veřejné služby. Svůj současný způsob moderování nepovažuje za zásadní změnu oproti dřívějšímu působení. Pokud diváci vnímají jeho současnou práci jako návrat k Moravcovi z počátku tisíciletí, považuje to za pozitivní. V digitálním prostředí se totiž podle jeho mínění uplatňuje typ žurnalistiky, který byl dříve vlastní médiím veřejné služby. Ta podle jeho názoru postupně ztrácejí odvahu a stále více podléhají vnějším tlakům i vlastní opatrnosti. Jako jeden z problémů označil zaměňování objektivity za vyváženost. Vyváženost je jednou z podmínek objektivity, nikoliv jejím synonymem. Úkolem žurnalistiky je podle Moravce hájit hodnoty pluralitní demokracie, což nepovažuje za aktivismus.

Za problematický označil rovněž tlak na redakce a moderátory, který vede k autocenzuře a vnitřním ústupkům. Jako příklad zmínil situace, kdy se mediální instituce dostávají pod tlak kvůli chybám ve zpracování nebo střihu pořadů. Výsledkem může být postupné omezování novinářské odvahy.

Komerční média jako další na řadě?

V souvislosti s aktuální stávkou v České televizi a v Českém rozhlasu a debatou o budoucnosti veřejnoprávních médií zdůraznil, že mu jde především o zachování jejich institucionálního fungování. Oslabení médií veřejné služby by podle něj nakonec mohlo negativně zasáhnout také soukromý mediální sektor. „Pokud padnou média veřejné služby, tak hůř se budou mít média soukromá, protože budou další na řadě,“ uvedl směrem k médiím jako Seznam Zprávy nebo Deník N.

Problém ale nespočívá pouze ve způsobu financování médií veřejné služby. Za důležitější považuje dlouhodobé vnitřní oslabování institucí a rostoucí vliv rad na jejich programovou činnost. Diskuse o médiích veřejné služby by podle něj měla jít hlouběji než jen k otázce poplatků. Připomněl také změny kodexu v roce 2021, který se podle něj následně stal nástrojem v rukou některých radních proti bývalému řediteli Petru Dvořákovi.