Autor textu MediaGuru
AI pomáhá zvyšovat kvalitu dat, ale zároveň otevírá prostor pro nové
typy podvodů. Rizika i příležitosti byly diskutovaným tématem kongresu
Esomar v Praze.
Digitální transformace výzkumného oboru je jedním z hlavních témat probíhajícího kongresu o výzkumu trhu Esomar. Gonzalo Fuentes, generální ředitel pro region EMEA společnosti Kantar, ve svém vystoupení upozornil, že samotná technologie přestává být konkurenční výhodou. Podle něj je dostupná všem hráčům na trhu, a proto bude skutečná hodnota výzkumných firem stát jinde. Hledat ji je třeba především v kvalitě dat, interpretaci a v hluboké znalosti kontextu značek a odvětví. „Algoritmy dokážou zpracovat obrovské objemy informací, ale neumí rozlišit, co je skutečně relevantní, a neumí přinést porozumění. To je naše role,“ zdůraznil Fuentes,.
Také on se ve svém vystoupení dotkl kvality dat, která je podle něj v době rychlého rozmachu AI zásadní otázkou současného výzkumu. Upozornil, že podvodné či falešné odpovědi představují výraznou zátěž. Až 43 % všech dat získaných v průzkumech je během zpracování vyřazeno a 69 % z tohoto podílu jde na vrub technologickým faktorům. Otázkou a příležitostí zároveň tak podle Fuentese je, jak využít technologii ve prospěch zkvalitnění dat. „To je první cesta, jak technologie může pomoci, aby byl výzkum více orientovaný na člověka. Protože když získáme lepší a kvalitnější odpovědi od lidí, můžeme být skutečně více ‚human-centric’,“ nastínil.
Právě v této oblasti se podle něj nejvíce osvědčuje využití umělé inteligence. AI nástroje Kantaru dokážou zachytit až 90 % podvodných odpovědí. Na základě dosavadních zkušeností ale Fuentes odhaduje, že celým výzkumným odvětvím nadále prochází asi 60 % podvodných odpovědí. „Jde o to, jak pomoci celému marketingovému ekosystému změnit způsob, jakým se přijímají rozhodnutí,“ uvedl. Klíčové je podle něj klást si otázku, k čemu se má AI využít. „Používat umělou inteligenci jen proto, že je k dispozici, nestačí. Musíte mít jasný cíl. Jak se díky AI dostaneme k výsledkům rychleji? Jak zlepšíme kvalitu toho, co vytváříme?,“ přiblížil.
Podle odhadu Market Research Society stojí podvody v oboru zhruba 1,5 miliardy USD ročně (náklady na čištění dat, přestavbu dotazníků apod.), zmínili ve svém pondělním vystoupení Julia Mittermayr z rakouské společnosti Redem a Bernhard Witt z německé 2x4 Solutions. Položili si otázku, zda „AI může zabránit AI ve falšování výzkumů“.
Uskutečnili proto experiment ve spolupráci se společností SurveyTester, který modeloval „útočníka“ (SurveyTester) a „obranu“ (nástroj pro detekci a automatizované čištění). Obranná strana byla udržována statická (stejný dotazník, stejné detekční metody), zatímco útočník postupně navyšoval úroveň sofistikovanosti botů od jednoduchých skriptů přes simulované psaní až po plně vybavené AI agenty s „pamětí“ a personalizací.
Výsledek ukázal, že každá jednotlivá kontrola může být obcházená, pokud se útočník na konkrétní metodu zaměří. Proti moderním AI agentům je třeba ochranu zvyšovat. Jako nejefektivnější se v experimentu ukázalo vícevrstvé řešení spočívající například v kombinaci behaviorálních, obsahových a kontextových kontrol, což má šance na odhalení sofistikovaných útoků zvyšovat.
-mav-
# výzkum # data # Kantar # AI # podvod # Esomar Congress 2025 # Esomar # sběr dat # Gonzalo Fuentes # Julia Mittermayr # Bernhard Witt
Autor textu MediaGuru
Sociální sítě zůstávají součástí každodenního života Čechů,
stále častěji je ale využívají k pasivnímu sledování obsahu. Čas
strávený na sociálních sítích postupně mírně klesá, ukazuje AMI
Digital Index 2026.
Nová zpráva Digital News Report potvrzuje, že ČT a ČRo jsou stále
v Česku označována jako média s nejvyšší důvěrou. Celkově pak
zpráva poukazuje na rostoucí roli AI chatbotů při konzumaci zpravodajství,
zvyšující se počet lidí, kteří se zpravodajství vyhýbají a rostoucí
roli videí umísťovaných na sociální sítě.
Důvěra lidí v novináře není podle nové studie publikované v Journal of
Law and Economics dána pouze kvalitou médií, ale zásadně ji ovlivňuje
také fungování právního státu. Výzkum, na němž se podílel i ekonom
Niclas Berggren z VŠE, ukazuje, že silnější instituce a vymahatelnost
práva souvisejí s vyšší mírou důvěry v média.