Tendr ATO na měření TV a videa znovu vyhrála Nielsen Admosphere
Nielsen Admosphere bude i v dalších pěti letech realizátorem
crossplatformního měření sledovanosti TV a videoobsahu. Smlouva s ATO byla
v úterý podepsána.
Měření televizní sledovanosti a videoobsahu bude i v letech 2023-2027 pro Asociaci televizních organizací (ATO) zajišťovat výzkumná agentura Nielsen Admosphere. Obě společnosti v úterý oznámily, že 28. června podepsaly smlouvu na realizaci crossplatformního měření sledovanosti televizního vysílání v Česku v dalším pětiletém období (2023–2027). Nielsen Admosphere je realizátorem televizního měření na českém trhu už 20 let.
Projekt má v dalším období nabídnout komplexní řešení měření televizní sledovanosti. Svou strukturou naváže na předchozí období projektu (2018–2022): klienti tak budou mít k dispozici data z měření sledovanosti nejen na televizích (které se dlouhodobě realizuje metodou peoplemetrů), ale také na dalších platformách, jako jsou PC, notebook, smartphone nebo HbbTV na smart televizích. Nová vlna měření akcentuje kromě jiného trend nelineárního sledování televizního obsahu na klasických i internetových platformách a společné reportování výsledků. Rozšíření funkčností v oblasti nelineárního sledování (timeshiftu) přinese i „vlajková loď“ projektu, software Adwind Kite Lite (Lite je základním modulem software). Počet domácností zapojených do televizního panelu představuje 1900.
Součástí projektu ale zatím není crossmediální měření videobsahu, které by přinášelo jednotná data o sledovanosti videopořadů a videoreklamy na různých platformách a zařízeních. Projekt ale s tímto rozšířením počítá včetně možnosti, aby se nové měření AdCross stalo tzv. jednotnou měnou. Do budoucna se také diskutuje o možném rozšíření o RPD data (Return Path Data z IPTV zařízení). Stejně jako v minulosti nejsou inovace přímo svázány s pětiletými cykly projektů, ale probíhají průběžně.
Na měnící se podmínky reaguje i Zaváděcí a Kontinuální výzkum, které jsou nejdůležitějšími kalibračními zdroji projektu. Na základě zkušeností z období covid-19, kdy nebylo osobní dotazování možné, se mnohem více než v minulosti používají kombinace dotazovacích technik. Mění se také technologie pro měření sledovanosti. Peoplemetry, které se využívají pro měření na panelu respondentů v tzv. TV části projektu, společnost Nielsen Admosphere postupně modernizuje.
„Přístup Nielsen Admosphere je pro nás zárukou, že projekt měření televizní sledovanosti v ČR nebude na příštích 5 let ‚zakonzervován‘ v určité podobě při podpisu smlouvy, ale v rámci naší spolupráce se bude kontinuálně vyvíjet podle nejnovějších trendů a poznatků. Už nyní je v mezinárodním srovnání na velmi vysoké úrovni, což určitě chceme zachovat a dále rozvíjet,” řekla Vlasta Roškotová, jednatelka ATO.
„Vážíme si důvěry, kterou v nás ATO má a věřím, že kvalita našich výstupů společně s inovativním a aktivním přístupem k projektu v průběhu každé ‚pětiletky‘ bude základem naší dobré spolupráce i v dalším období,” sdělila Tereza Šimečková, Managing Director Nielsen Admosphere.
Výběrového řízení crossplatformního měření sledovanosti se účastnila vedle Nielsen Admosphere také agentura Kantar.
Elektronické měření TV na českém trhu
Elektronické měření televizní sledovanosti se pod hlavičkou ATO začalo v Česku realizovat od roku 1997. V červnu 2022 si tak připomíná 25 let existence měření. Měření se za tuto dobu posunulo od minutového měření lineárního vysílání několika televizních stanic na panelu 600 domácností k měření sta stanic vysílajících na mnoha platformách (včetně HbbTV, počítačů, mobilů, tabletů), sekundovému měření řady forem vysílání zahrnující video on demand a sledovanosti s časovým posunem prostřednictvím různých technologií. Finální data jsou k dispozici dvě hodiny po ukončení měřeného dne a předběžná data dokonce téměř v reálném čase. Nielsen Admosphere měří v Česku televizní sledovanost od roku 2002.
-mav-
# výzkum # sledovanost # TV # video # měření # Nielsen Admosphere # ATO # výběrové řízení # crossplatformní
Autor textu MediaGuru
Mohlo by vás zajímat
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Nedělní debata na ČT měla vyšší sledovanost, další povede Dolanský
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Česko hraje ruskou ruletu s nezávislou žurnalistikou, myslí si Larsson
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.