Crossmediál v novém TV měření ATO zatím nebude, nenašla se shoda
Výběrové řízení na nového realizátora elektronického měření
videoobsahu pro roky 2023–2027 se pomalu uzavírá. Na podobě crossmediální
části ale nepanuje shoda.
Crossmediální měření videoobsahu, které by přinášelo jednotná data o sledovanosti videopořadů a videoreklamy na různých platformách a zařízeních, v novém elektronickém měření pro roky 2023-2027 prozatím nebude. Televize nenašly shodu, v jaké podobě by se měla tato část do měření implementovat. Vyplynulo to z odpovědí členů asociace ATO, která je zadavatelem výzkumu, pro MediaGuru.cz.
„Bohužel v rámci této části nedošlo ke shodě v rámci ATO a smlouva na nový projekt PCEM 2023-2027 nebude tuto část zatím obsahovat. Neznamená to, že se tak v budoucnosti nemůže tato část pod ATO realizovat," uvedla vedoucí výzkumu České televize Renata Týmová. Také programový ředitel FTV Prima Roman Mrázek vysvětlil, že při vyhodnocování nabídek v crossmediální části nedošlo ke shodě všech členů ATO a tato část nebyla do nového projektu zařazena.
Prima a Česká televize proto ve spolupráci s agenturou Nielsen Admosphere spustily od letošního ledna pilotní měření AdCross, které přináší souhrnnou sledovanost videoreklamy napříč televizí a digitálem. Pokud by se k němu připojili všichni hráči, mohl by se stát do budoucna tzv. jednotnou měnou. „V této oblasti se řídíme ověřenými standardy asociace EGTA a věříme, že časem bude na měření shoda a stane se součástí PM projektu pod hlavičkou ATO," dodává Roman Mrázek.
Podle neoficiálních informací se TV Nova nejprve stavěla k crossmediální části v projektu PCEM 2023-2027 skepticky. Později názor změnila, ale její představy o tom, jaké konkrétní rysy by měla crossmediální část mít, se s dalšími členy rozcházely. „Do budoucna bude klíčové, aby reklamní obsah spojený s kvalitním videoobsahem sledovaným na jiných druzích obrazovek, než je televize, byl součásti jednotného měření. Doufám, že se v budoucnu podaří najít způsob, jak zahrnout takový obsah do peoplemetrového měření," uvedl generální ředitel TV Nova Jan Vlček.
Televize Seznam, která patří k novým členům ATO, se rovněž vyslovila pro zapojení crossmediálního měření. Zároveň je pro to, aby se v nové etapě využila tzv. RPD data (Return Path Data – data z koncových zařízení a platforem, např. set top boxů, chytrých TV, VOD platforem). „Od momentu, kdy se Televize Seznam stala součástí ATO, je mým primárním cílem rozšíření stávajícího měření o crossplatformní část a s tím spojené využití detailních RPD dat. Jelikož se bavíme o budoucnosti měření, vzhledem k období let, pro které je aktuální tendr vypsaný, tak si upřímně nedovedu představit situaci, že bychom se bez integrace těchto částí obešli," popisuje Ivan Mikula, ředitel Televize Seznam.
Zapojení RPD dat se na půdě ATO diskutuje a v této věci zatím nebylo rozhodnuto. „V tuto chvíli probíhá první část celkem ze čtyř fází RPD studie. Budeme důkladně analyzovat výsledky této RPD studie a uplatnění závěrů studie v dalším rozvoji projektu," přiblížila Renata Týmová. RPD data se ale zatím v žádné zemi EU pro jednotné měření videooobsahu nepoužívají. Česko by tak bylo první zemí.
Smlouva na novou etapu elektronického měření sledovanosti videoobsahu pro roky 2023-2027 by se měla podepsat v průběhu následujících týdnů. Projekt si má udržet evropsky nadprůměrnou úroveň s dodávkou vteřinových dat do 8:00, real-time dat (data zpožděná jen o cca 10 minut oproti reálnému vysílání), měřením sledovanosti obsahu na televizorech i online videí včetně HbbTV či měřením odložené sledovanosti.
Plné odpovědi na otázky pro zástupce členů ATO můžete číst níže.
Renata Týmová, Česká televize
Jaké hlavní parametry by měl podle vašeho názoru projekt TV metrového měření pro roky 2023-2027 obsahovat?
Projekt PCEM 23-27 bude využívat všech tradičních postupů a metod při měření televizní i internetové sledovanosti, zejména vteřinovou granularitu dat, jejich dodávku do 8 hodin druhý den, jednotný software pro všechny výstupy nebo měření odložené sledovanosti televize i online videí včetně HbbTV. Základem statistického modulu projektu je Zaváděcí a následně Kontinuální výzkum (viz dále), součástí je i Výzkum životního stylu – rozšířeno o dotazování dětí ve věku 4-14 let pro projekt od roku 2023.
Nadále platí, že Projekt má některé evropsky nadstandardní charakteristiky, například relativně velký panel 1900 TV domácností v porovnání s počtem obyvatel v ČR, harmonizovaná data, která spojují televizní a internetovou sledovanost v jedné analýze nebo průběžná real-time data, která mají pouze cca 10 minut zpoždění oproti reálnému času, což je světový unikát.
Ve statistické a rekrutační části bude poprvé v celém projektu používáno kombinované dotazování metodikami CATI a F2F (v poměru 2:1), protože se ukázalo v průběhu covidové pandemie, že forma CATI je pro část populace velmi vhodná a přináší kvalitní výsledky.
Z technologického hlediska dojde v průběhu projektu k téměř kompletní obměně měřících zařízení tzv. TV metrů na nejnovější typ zařízení SimEar TVM4.
Jak se stavíte k otázce crossmediálního měření a jeho zapojení do projektu? Měl by se v novém projektu objevit a pokud ano, v jaké formě?
Česká televize vždy podporovala rozvoj projektu a byla pro začlenění crossmediálního modelu do projektu od roku 2023. Bohužel v rámci této části nedošlo ke shodě v rámci ATO a smlouva na nový projekt PCEM 2023-2027 nebude tuto část zatím obsahovat. Neznamená to, že se tak v budoucnosti nemůže tato část pod ATO realizovat. Česká televize má zájem nadále rozvíjet měření a proto se rozhodla vstoupit do pilotního projektu s TV Prima, který se týká měření a reportování sledovanosti video reklamy a upoutávek na platformách Browser, HbbTV a mobilní aplikace.
Byla by ČT pro to zapojit do nové etapy měření i RPD data?
V tuto chvíli probíhá první část celkem ze čtyř fází RPD studie. Budeme důkladně analyzovat výsledky této RPD studie a uplatnění závěrů studie v dalším rozvoji projektu. Samozřejmě inspirací by pro nás měl být i vývoj a začlenění těchto dat na jiných trzích, zejména v zemích na západ od nás.
Jan Vlček, TV Nova
Jaké hlavní parametry by měl podle vašeho názoru projekt TV metrového měření pro roky 2023-2027 obsahovat?
Peoplemetrové měření na českém trhu je na velice vysoké úrovni a získalo si za dlouhé roky svého fungování důvěru jak zadavatelů, tak i agentur. Nový projekt by měl i dále udržet kvalitu měření a i ji rozvíjet a reagovat tak na změny na mediálním trhu, který se vyvíjí.
Jak se stavíte k otázce crossmediálního měření a jeho zapojení do projektu? Měl by se v novém projektu objevit a pokud ano, v jaké formě?
Peoplemetrové měření spolehlivě kvantifikuje mediální parametry expozice diváků a různých cílových skupin ke kvalitnímu videoobsahu. Do budoucna bude klíčové, aby reklamní obsah spojený s kvalitním videoobsahem sledovaným na jiných druzích obrazovek, než je televize, byl součásti jednotného měření. Doufám, že se v budoucnu podaří najít způsob, jak zahrnout takový obsah do peoplemetrového měření. Video splňující kvalitativní parametry by tak bylo měřeno bez ohledu na použitém druhu obrazovky a reflektovalo by viditelnost reklam. Zadavatelé a agentury by se mohli spolehnout, že reportované mediální parametry vykazují nejen jednotnou kvantitu, ale i kvalitu zásahu.
Byla by TV Nova pro to zapojit do nové etapy měření i RPD data?
Možné zahrnutí RPD dat do měření je aktuální téma diskuse v rámci ATO. Dokonce probíhá studie proveditelnosti, na jejímž základě dojde k vyhodnocení, zda bude přínosné zapojení RPD dat do peoplemetrového měření a v jaké podobě.
Roman Mrázek, TV Prima
Jaké hlavní parametry by měl podle vašeho názoru projekt TV metrového měření pro roky 2023–2027 obsahovat?
Úkolem nového PM projektu (od 1. 1. 2023) bude plynule navázat na projekt stávající a obsáhnout maximum nových prvků, které nabízí technologický rozvoj v oblasti elektronického měření. Zároveň stále platí snaha ATO udržovat toto měření jako jednotnou měnu na českém mediálním trhu.
Hlavním cílem je zajištění komplexního měření TV sledovanosti pro všechny úrovně měření konzumace obsahu, na všech dostupných platformách a s využitím všech dostupných technologií.
Projekt nabízí kvalitní řešení pro měření konzumace obsahu zejména ve vztahu k televiznímu vysílání. Bude měřit všechna dostupná zařízení a existující platformy a zároveň je připraven na případné rozšíření s ohledem na aktuální, nejen technologický rozvoj. Z hlediska současného vymezení zařízení a platforem se v tomto případě rozumí: TV, PC, tablety, mobily, aplikace, HbbTV, SmartTV a případně všechna další související zařízení.
Jak se stavíte k otázce crossmediálního měření a jeho zapojení do projektu? Měl by se v novém projektu objevit, a pokud ano, v jaké formě?
Od začátku příprav nového PM projektu usilovala Prima na půdě ATO o to, aby byl projekt rozšířen o crossmediální část. Toto rozšíření má umožnit analyzovat celkový zásah i sledovanost pořadů a celkový zásah reklamy (komerčního sdělení) v rámci jedné analýzy za obě části měření, tedy televizní část a digitální část. Pro účely výpočtu crossmediálního zásahu je nezbytné nově měřit, vypočítávat a reportovat unikátní metriky (reach), které v současném projektu nejsou obsaženy.
V tomto duchu byla vypsána i poptávka na nový PM projekt, ale při vyhodnocování nabídek nedošlo ke shodě všech členů ATO a tato část nebyla do nového projektu zařazena. Z toho důvodu Prima oslovila Nielsen Admosphere a připravila společně s Českou televizí pilotní verzi cross měření mimo PM projekt, ale se souhlasem ATO. V této oblasti se řídíme ověřenými standardy asociace EGTA a věříme, že časem bude na měření shoda a stane se součástí PM projektu pod hlavičkou ATO.
Byla by TV Prima pro to, zapojit do nové etapy měření i RPD data?
I měření RPD bylo součástí poptávky na nový PM projekt a kromě toho ATO aktivně realizuje společně s Nielsen Admosphere pilotní studii, jejímž cílem je na získaných vzorcích RPD posoudit jejich možné využití při měření sledovanosti. V tuto chvíli všichni členové ATO čekají na výsledky studie a podle nich se rozhodnou, zda vůbec a případně jak lze RPD data využít a eventuálně pomocí nich zpřesňovat stávající měření.
Ivan Mikula, Televize Seznam
Jaké hlavní parametry by měl podle vašeho názoru projekt TV metrového měření pro roky 2023-2027 obsahovat?
Od momentu, kdy se Televize Seznam stala součástí ATO, je mým primárním cílem rozšíření stávajícího měření o crossplatformní část a s tím spojené využití detailních RPD dat. Jelikož se bavíme o budoucnosti měření, vzhledem k období let, pro které je aktuální tendr vypsaný, tak si upřímně nedovedu představit situaci, že bychom se bez integrace těchto částí obešli.
Jak se stavíte k otázce crossmediálního měření a jeho zapojení do projektu? Měl by se v novém projektu objevit a pokud ano, v jaké formě?
Jak jsem již zmínil výše, crossmediální část a RPD data beru jako nutnost, pakliže chceme v rámci měření reflektovat aktuální vývoj na trhu. Díky novým technologiím máme dnes zcela nové distribuční obsahové platformy (online, HbbTV, Smart TV, IPTV…) a současně s tím se v průběhu času mění i přístup diváků v tom, kdy a kde daný obsah sledují. Všechny tyto změny bychom v rámci měření měli umět reflektovat, a do budoucna tak mít možnost velmi rychle reagovat na daný vývoj na trhu z pohledu přidání jakékoli nové distribuční platformy. Jednoduše řečeno, měli bychom umět do měření zahrnout snadno všechny platformy, na kterých je náš obsah dostupný, a současně mít možnost na základě dat z těchto distribučních platforem vyhodnotit sledovanost pořadů.
Byla by Televize Seznam pro to zapojit do nové etapy měření i RPD data?
Pro mě osobně tato otázka nestojí tak, zda bychom měli tato data do měření implementovat. Za mě je otázkou pouze to, jak rychle jsme tato data schopni v měření využít. Osobně řeším otázku RPD dat již delší dobu, nějaký čas s nimi v rámci Televize Seznam už pracujeme, a vím, že jsou pro měření nesmírně důležitá. Integrace těchto dat do měření je naprosto zásadní, pakliže chceme do budoucna držet krok s technologickým vývojem na trhu. Navíc jsem přesvědčený, že integrace těchto dat nám pomůže výrazně zpřesnit samotné měření, a to nejenom u menších televizních stanic.
# výzkum # TV # TV Prima # Česká televize # TV Nova # měření # ATO # Televize Seznam # PCEM # video obsah
Autor textu Martina Vojtěchovská
Mohlo by vás zajímat
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Nedělní debata na ČT měla vyšší sledovanost, další povede Dolanský
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Česko hraje ruskou ruletu s nezávislou žurnalistikou, myslí si Larsson
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.