Autor textu ČTK
Snížení bonusu generálního ředitele České televize Petra Dvořáka za
rok 2020 na 66 procent bylo podle sněmovního volebního výboru v rozporu
se zákonem.
Snížení bonusu generálního ředitele České televize Petra Dvořáka za rok 2020 na 66 procent bylo podle sněmovního volebního výboru v rozporu se zákonem. Hlasovalo pro něj totiž pět z tehdejších 11 členů rady. Vyplývá to z usnesení, které dnes volební sněmovní výbor přijal.
Rada se při hlasování loni v červnu řídila podle toho, že na zasedání bylo devět jejích členů a pět hlasujících pro návrh brala jako většinu. Podle zákona přitom odměnu generálního ředitele schvaluje nadpoloviční většina ze všech členů.
Snížená odměna představovala asi 1,6 milionu korun. Důvodem snížení byly mimo jiné problémy v komunikaci mezi Dvořákem a radou. Podle dnešního usnesení poslanců má rada rovněž informovat, jakým způsobem loňské rozhodnutí napravila. Doložit má rovněž to, jakým způsobem přijímala usnesení od začátku loňského roku do dnešního dne.
Mezi Dvořákem a vedením rady panuje ohledně usnášeníschopnosti rady spor. Dvořák tvrdí, že pro schválení bodů by měla hlasovat nadpoloviční většina ze všech členů rady, radní naopak zastávají názor, že by to měla být většina z přítomných členů na jednání. Dvořákův konzervativní výklad doporučuje Legislativní odbor Poslanecké sněmovny a Právní oddělení ČT. Radní se odkazují na výklad vlastních právních poradců.
Rada České televize má v současnosti deset členů namísto 15. Na posledním zasedání Sněmovny se ani při opakované volbě nepodařilo většinu nových členů z nominovaných kandidátů zvolit. V březnu poslanci k tehdy devíti členům rady zvolili pouze bývalého ředitele ostravského studia ČT Ilju Racka.
Rada představuje nástroj, kterým má veřejnost televizi kontrolovat. Do její pravomoci patří například schvalování rozpočtu a volba generálního ředitele.
-čtk-
# Rada ČT # volební výbor # Poslanecká sněmovna # Petr Dvořák # spor # bonus
Autor textu ČTK
Aktualizováno # Aktuality # Audio
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.