Procentuální zastoupení české zeleniny a ovoce v řetězcích roste
Řetězce se snaží podporovat české farmáře. Od českých dodavatelů
někdy pochází i celá nabídka jednotlivých druhů ovoce nebo zeleniny.
Obecně platí, že v případě ovoce využívají řetězce více zahraničních producentů než v případě zeleniny, jelikož v produkci ovoce je Česká republika mnohem méně soběstačná. Nabídka se ale průběžně rozšiřuje a počet druhů se mění v závislosti na sezóně. Podstatnou část tvoří plodiny od českých dodavatelů. Využívat místní farmáře se obchodní řetězce snaží rok od roku více.
Například v Albertu pochází někdy od českých dodavatelů i celá nabídka jednotlivých druhů ovoce i zeleniny. „Z lokálních farem dokážeme nabídnout přibližně stovku položek. Jejich nabídka se pak liší podle sezónnosti. V plné sezoně pochází od českých dodavatelů i celá nabídka jednotlivých druhů ovoce i zeleniny,“ popisuje šíři sortimentu Slavomíra Havlínová, manažerka kategorie ovoce a zeleniny v obchodech Albert.
Na preferenci českých dodavatelů se dlouhodobě soustředí i Penny Market. „Naprosto preferujeme českou produkci. Více než z 80 %, ale v drtivé většině případů ze 100 % (s ohledem na počasí, sezónu a velikost úrody) z české produkce prodáváme například ředkvičky, lahůdkovou cibuli, žlutou cibuli, kedlubny, saláty nebo brambory. Po sklizni plánujeme mít opět výhradně česká jablka a hrušky,“ říká Tomáš Kubík, tiskový mluvčí Penny.
Z více než 70 % pak Penny nakupuje ovoce a zeleninu přímo u pěstitelů, tedy ne prostřednictvím velkoobchodů a má tak údajně lepší kontrolu nad kvalitou a pro pěstitele může zaručit férovější podmínky a otevřenou komunikaci.
I v Globusu odebírají již řadu let ovoce a zeleninu od desítek českých farmářů a družstev. „Během jarní, letní a brzké podzimní sezóny prodáváme českou produkci, která je v daném období dostupná. V zimě pak lze nabídnout i přes technologický pokrok v pěstování a skladování jen jablka, rajčata nebo kořenovou zeleninu a brambory,“ vysvětluje Aneta Turnovská, tisková mluvčí Globusu.
Podíl českého sortimentu v Lidlu je aktuálně kolem 40 %, přičemž počet českých dodavatelů je větší než těch zahraničních. V Kauflandu pak čeští dodavatelé tvoří v průměru za celý rok okolo 35 %.
Prodeje bio rostou o 20 % a víc
Rostou také prodeje ovoce a zeleniny v bio kvalitě. Mezi zeleninou s označením bio jsou nejpopulárnější okurky, rajčata a mrkev, z bio ovoce jsou to banány a citrony.
V Globusu tvoří bio sortiment ovoce a zeleniny aktuálně 33 položek a jejich počet je rovněž závislý na sezonně. „Zájem o bio ovoce a zeleninu chceme povzbudit větší nabídkou, tu plánujeme do konce tohoto roku zdvojnásobit,“ dodává Aneta Turnovská.
V Kauflandu rostou každoročně prodeje bio ovoce a zeleniny o více než 25 %. V Albertu je pak nabídka v meziročním srovnání přibližně o pětinu vyšší. „Mezi bio položkami tak zákazníci najdou například melouny, nektarinky či jablka. Mezi nejoblíbenější ovoce v bio kvalitě patří opět banány na druhém místě pak citrony,“ říká Slavomíra Havlínová.
Banán stále jedničkou
Nejoblíbenějším ovocem u českých zákazníků v obchodních řetězcích je přitom celoročně stále banán, v zelenině pak okurka a rajčata. A například v Lidlu zákazníci seženou přes 160 druhů ovoce a zeleniny. Podobně v Albertu pak více než 150 druhů čerstvého ovoce a zeleniny. V Kauflandu je v nabídce více než 200 artiklů ovoce a zeleniny, pokud bychom počítali jednotlivé druhy jako jablka, hrušky, hrozny, rajčata atd., tak je to více než 80 druhů. V Globusu nabízejí během kalendářního roku cca 600 položek včetně suchých plodů a čerstvých šťáv. Počet položek se mění dle sezony, ne však zásadně.
-zue-
# Lidl # Kaufland # prodej # Globus # Albert # Penny Market # ovoce # zelenina
Autor textu MediaGuru
Mohlo by vás zajímat
Aktualizováno # Aktuality # Audio
Radiodays Europe 2026: Audio se mění v digitální ekosystém
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Young Lions pro Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Prazdroj
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.