Prodeje ovoce rostly během pandemie o desítky procent
S pandemií koronaviru bojovali Češi i jídlem. Meziroční srovnání
prodejů ukazuje nárůst zájmu o alternativní potraviny, ovoce a zeleninu.
Ovoce a zelenina, alternativní potraviny, potraviny s vitaminy, vlákninou a minerály končily v košících českých zákazníků nejvíce přesně v době, když stoupaly křivky pandemie koronaviru. Podle výzkumu agentury Nielsen byl celkový nárůst prodeje ovoce a zeleniny za rok 2020 vyšší zhruba o 6 %, což je porovnatelný růst jako jsme zaznamenali v roce 2019. Nicméně při detailnějším pohledu se ukazuje, že zatímco zelenina rostla pouze něco málo přes 4 %, tak prodeje za ovoce vzrostly o 8 %. „Nejvýraznější nárůst vidíme např. u citrónů o 33,4 %, jablek o 33,1 %, česneku o 30,4 %, zázvoru o 30,3 % a pomerančů o 21,8 %. Snaha o doplňování vitamínů pomocí čerstvého ovoce a zeleniny je tedy znatelná,“ uvádí Barbara Hýžová, Senior Consultant, Retailer Services, Nielsen.
Bez citrusů to nejde
Zájem o ovoce a zeleninu kopíruje období vrcholů pandemie i podle údajů řetězců. Navíc díky zavřeným školám a vyššímu podílu práce z domova se zákazníci více stravovali doma, což prodeje ovoce a zeleniny rovněž podpořilo. „V únoru a listopadu byly nárůsty prodeje ovoce a zeleniny dvanáctiprocentní, za nimi stojí z většiny citrony, mandarinky, pomeranče a jablka, tedy plody, které jsou všeobecně známé jako zdroje vitamínů,“ říká Lutfia Volfová, vedoucí externí komunikace Globusu.
„Nárůsty prodejů ovoce a zeleniny se meziročně pohybují v průměru za celý rok v řádech jednotek procent, v některých dnech či týdnech v době vrcholu pandemie ale mohly být nárůsty u některých konkrétních druhů až v řádech desítek procent,“ uvádí Tomáš Kubík, tiskový mluvčí Penny. Nejvíce se podle něj prodávaly citrusové plody, zejména pomeranče nebo mandarinky.
V Albertu díky pandemii zintenzivnili spolupráci s českými dodavateli, kteří měli omezené možnosti exportu a uplatnili tak více produkce na domácím trhu. „V čerstvých potravinách se jednalo například o nárůst prodejů českého ovoce,“ potvrzuje trend Jiří Mareček, ředitel komunikace obchodů Albert.
I v Kauflandu byl vysoký zájem o ovoce a zeleninu, především ale při první vlně pandemie. „Při druhé podzimní vlně byl tento efekt o poznání nižší. U ovoce byl meziroční nárůst vyšší, než u zeleniny a činil necelých 10 %,“ uvádí Renata Maierl, tisková mluvčí Kauflandu. Nejvíc se zde prodávaly také citrusy s nárůstem o 18 %, poté jádrové ovoce jako jablka a hrušky, jejichž prodeje vzrostly o 25 %.
Podobně primárně v první vlně pandemie na jaře zaznamenali nárůst prodejů i v Tesco. „Při jarní vlně pandemie byl nárůst hlavně u pomerančů a citronů, oproti letům minulým až dvojciferný,“ popisuje situaci Václav Koukolíček, tiskový mluvčí Tesco.
Tržby za zdravé potraviny rostou 2x rychleji
Také u zeleniny jsou patrné nárůsty v průměru jednotek procent. „Velmi oblíbená byla kořenová zelenina a brambory zejména proto, že zákazníci více vařili doma,“ dodává Tomáš Kubík. Podobně i v Tesco zaznamenali větší nárůsty především v prodeji česneku, cibule, bramborách, petrželi a mrkvi. V Kauflandu vzrostl prodej zeleniny o více než 2%, největší prodejní růst zaznamenali u rajčat (o 11 %). V Lidlu pak zákazníci v loňském roce rádi nakupovali například ředkvičky, cukety, dýně či saláty.
Zájem byl také o zdravé potraviny. Například Globus jich nabízí ve speciální sekci Zdravý svět přes 1200. „Zájem o potraviny ze Zdravého světa přesně kopíruje vývoj pandemie. Loni v únoru si nakoupili zákazníci ve Zdravém světě o 16 % a v březnu o 12 % víc potravin než ve stejných měsících předloni, velký skok zájmu o tyto potraviny nastal opět od října. Jde o neobvykle vysoké meziroční nárůsty,“ potvrdila Lutfia Volfová. Celkem loni v Globusu v sekci Zdravý svět pak zákazníci nakoupili o 8,8 % potravin více než v roce 2019.
I v Lidlu pozorují nárůst prodejů v úseku zdravých potravin. „Roste zájem o nesolené ořechy, sušené ovoce, raw tyčinky, a nebo naopak chlazené zboží – čerstvé ovocné šťávy, zeleninové a luštěninové saláty, které jsou velmi oblíbené jako hotový oběd nebo svačina, nebo například cizrnové pomazánky,“ říká Tomáš Myler, tiskový mluvčí Lidlu.
Rychlejší nárůst zdravých potravin sleduje dlouhodobě i Nielsen. Z výzkumu připravovaného agenturou v říjnu loňského roku pro konferenci Plant-Powered Perspectives vyplývá, že trend zdravého životního stylu spojený také se zdravějším stravováním je velmi aktuální. Za posledních 7 let rostou tržby za zdravé potraviny téměř dvakrát rychleji než za ty nezdravé. Za celý rok 2020 narostly tržby o 5,3 %.
-zue-
# retail # Lidl # Nielsen # Kaufland # Tesco # Globus # Albert # Penny Market # ovoce # zelenina
Autor textu MediaGuru
Mohlo by vás zajímat
Aktualizováno # Aktuality # Audio
Radiodays Europe 2026: Audio se mění v digitální ekosystém
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Young Lions pro Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Prazdroj
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.