Odbory České televize vyhlásily stávkovou pohotovost
Stávkovou pohotovostí apelují odbory na vedení ČT, na Radu ČT a požadují
okamžité zahájení jednání s politickou reprezentací
o financování ČT.
Nezávislá odborová organizace (NOO) České televize Praha, NOSP ČT Ostrava, OO ČT TS Brno v reakci na úsporná omezení, která vyhlásil generální ředitel ČT Petr Dvořák, oznámila, že od čtvrtka 23. června zahajuje časově neomezenou stávkovou pohotovost.
Odbory ČT si podle svého prohlášení uvědomují, že finanční situace, v níž se nacházejí veřejnoprávní média, není dobrá a nepopírají nezbytnost úsporných opatření. Návrhy předložené generálním ředitelem ale považují za vynucené řešení, které ve svém důsledku povede ke snížení kvality služeb poskytovaných ze zákona veřejnosti, současně k omezení rozvoje a také k prohloubení propadu mezd zaměstnanců.
První vlna propouštění v ČT v druhé polovině roku 2022 se má týkat zhruba 50 pracovních míst. „Rušeny mají být pracovní pozice, které jsou z hlediska činnosti ČT unikátní. Požadujeme analýzu avizovaných úspor a budoucího působení média veřejné služby, že vedení ČT hledá úspory smysluplně," stojí v prohlášení odborářů.
V důsledku úsporných opatření má dojít i k oddálení rekonstrukce studia a zakoupení nového vybavení pro TS Ostrava. Z tohoto důvodu bude přesunuta větší část výroby pořadů do TS Brno. „Televizní studio Ostrava je přitom součástí regionální identity a jeho omezování ovlivní i zaměstnanost v regionu," konstatují dále.
Odbory ČT se současně domnívají, že politici odpovědní za rozhodování o koncesionářských poplatcích nekonali, přestože byli v uplynulých letech upozorňováni na důsledky této nečinnosti. Stávkovou pohotovostí apelují na vedení ČT, na Radu ČT a požadují okamžité zahájení jednání s politickou reprezentací o financování ČT.
V rámci úsporných opatření, oznámených generálním ředitelem Petrem Dvořákem na konci května, má být v ČT do roku 2024 zrušeno 250 pracovních míst. ČT má celkem cca tři tisíce zaměstnanců. Prvních 50 pracovních míst má být zrušeno v druhé polovině letošního roku. Pro roky 2023-2024 chce ČT uspořit 910 mil. Kč.
ČT podle mluvčí Karolíny Blinkové nemůže v situaci, kdy její reálné příjmy za posledních 14 let klesly už o 36 procent a kdy tento trend zrychluje aktuálním růstem inflace, cen a mezd, zachovat v dalších letech současný rozsah veřejné služby. „Na to, že škrty budou bez úpravy financování médií veřejné služby nevyhnutelné, upozorňovala ČT politickou reprezentaci, zaměstnance i televizní odbory v posledních letech velmi intenzivně. Takto razantní reakcí odborů jsme proto překvapeni," řekla ČTK.
Televize je podle Blinkové připravena diskutovat se zákonodárci o všech relevantních možnostech, jak financování ČT vyřešit. „Bez navýšení příjmů je ale zachování stávající šíře činnosti ČT nemožné. S odbory budeme o konkretizaci chystaných kroků jednat. Omezení činnosti ČT však musí mít odraz i v rušení pracovních míst," dodala.
-mav-, -čtk-
# TV # Česká televize # financování # koncesionářský poplatek # odbory # odborová organizace # stávková pohotovost # NOO ČT Praha
Autor textu MediaGuru
Mohlo by vás zajímat
Aktualizováno # Aktuality # Audio
Radiodays Europe 2026: Audio se mění v digitální ekosystém
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Young Lions pro Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Prazdroj
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.