Autor textu MediaGuru
Financování ČT a ČRo se zatím neřeší, reklama ale nemá prioritu
Nová vláda přinesla naději pro řešení dlouhodobého financování České
televize a Českého rozhlasu. Změny ale zatím nepřicházejí, zaznělo na
úterní diskusi Deníku N v Knihovně Václava Havla.
Změna vládní garnitury po loňských sněmovních volbách přinesla naději na řešení financování českých médií veřejné služby. Změny, které by vedly především k vylepšení financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo), ale nepřicházejí tak rychle, jak se zprvu očekávalo. V diskusi Deníku N, která se uskutečnila v úterý večer v Knihovně Václava Havla, to uvedli generální ředitelé ČT Petr Dvořák a ČRo René Zavoral.
Oba ředitelé ocenili, že v programovém prohlášení vlády je obsažen i závazek na zajištění udržitelnosti financování veřejnoprávních médií. Některé legislativní změny byly ale plánovány už pro letošní rok a jejich příprava se zpomaluje. Proto zástupci médií veřejné služby vnímají, že řešení postavení veřejnoprávních médií je pomalejší.
To, že ČT přistupuje kvůli klesající reálné hodnotě koncesionářského poplatku, jehož výše se od roku 2008 nezvyšovala, k omezení své činnosti v následujících dvou letech, není podle Dvořáka pro politiky novou zprávou. Podle svých slov je na tuto situaci několikrát upozorňoval. Jak už ČT dříve oznámila, pro roky 2023-2024 chce omezením tvorby pořadů, zastavením vysílání kanálu ČT3 nebo redukcí sportovního vysílání ušetřit až 910 mil. Kč. Diváci ČT většinu z opatření pocítí až po roce 2023, protože pořady pro letošní a příští rok jsou většinou vyrobené nebo ve výrobě. Jak ale generální ředitel vysvětlil, opatření bylo nutné oznámit vzhledem ke stavu financí a vývoje inflace už teď. Pokud by se podařilo najít v tomto dvouletém období řešení pro navýšení financování ČT, je televize schopná do několika týdnů vrátit kanál ČT3 a své vysílání znovu rozšířit.
Dvouleté období považuje generální ředitel ČT za prostor, ve kterém by se mohla najít nová definice způsobu platby koncesionářského poplatku. Místo jeho navázání na domácnosti vlastnící TV zařízení by považoval za vhodnější, aby koncesionářský poplatek platili uživatelé služby (tedy i ti, kteří TV přijímač nevlastní, ale ČT sledují třeba na počítači) s výjimkou skupin, které zákon už teď z platby poplatku osvobozuje a také, aby se jeho výše zautomatizovala v návaznosti na inflaci. Pro akutní vyřešení financování ČT by navrhoval jednorázové navýšení poplatku o 15 Kč na 150 Kč.
Také generální ředitel René Zavoral by považoval navýšení poplatku o 15 Kč (na 60 Kč) za řešení, které by financování ČRo pomohlo. Výše rozhlasového poplatku 45 Kč měsíčně se neměnila od roku 2005. Domnívá se také, že stávající doba je pro navýšení poplatku vhodná a je přesvědčen, že veřejnost by na navýšení poplatku reagovala pozitivně.
Řešení spočívající ve zvýšeném objemu komerčního vysílání nepovažují ředitelé ČT a ČRo za dlouhodobě správné. Mohlo by podle jejich mínění narušit stávající duální systém. Pokud by ale nebylo jiné řešení, dovedl by si Petr Dvořák představit pouze pro přechodnou dobu dvou let opatření umožňující umístit reklamu na všechny kanály ČT (dnes může ČT umísťovat reklamu jen na ČT2 a ČT Sport v objemu 0,5 % denního vysílacího času). V zásadě by tak šlo o situaci, která pro komerční vysílání na ČT platila před rokem 2011. Rovněž René Zavoral by reklamu vytěžoval více pouze v nevyhnutelných případech, kdy by ČRo hledal cesty, jak ve stávajícím zákonném limitu získat z komerčních aktivit vyšší výnosy.
Petr Dvořák zároveň zmínil, že změna vládní reprezentace se promítla také do klidnějších vztahů mezi ním a členy Rady ČT. Vztahy především v první polovině roku 2021 byly velmi napjaté, protože ČT se podle jeho názoru stala součástí politického boje a někteří radní byli politickými stranami vysíláni do rady s představou o ČT jako státní televizi. „Úkolem některých radních ČT bylo hlavně hledat problémy, vyhledávat soudní spory a to, jak by je ČT měla prohrát," uvedl. Teď věří, že po dovolení šestice nových radních se Rada ČT bude věnovat činnostem, které ji ze zákona náleží.
Záznam z diskuse, v jejíž druhé části vystoupili novináři Jana Klímová (Hospodářské noviny), Marek Wollner (ČT) a Jindřich Šídlo (Seznam Zprávy) se zajímavými postřehy o vývoji českých médií a žurnalistiky, můžete zhlédnout níže. Diskusi moderoval Jan Moláček (Deník N).
Zdroj: Knihovna Václava Havla
-mav-
# Česká televize # Český rozhlas # Rada ČT # Vláda ČR # diskuse # Petr Dvořák # legislativa # financování # média veřejné služby # René Zavoral # Knihovna Václava Havla
Mohlo by vás zajímat
Aktualizováno # Aktuality # Audio
Radiodays Europe 2026: Audio se mění v digitální ekosystém
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Nedělní debata na ČT měla vyšší sledovanost, další povede Dolanský
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.