Autor textu MediaGuru
Desetina objednávek z českých e-shopů míří na Slovensko
Každá desátá objednávka z českých tuzemských internetových obchodů
odchází na sousední Slovensko.
Na poli evropské e-commerce není těsnějšího spojení než mezi Českem a Slovenskem. Podle dat společnosti Upgates, poskytovatele e-shopových řešení, míří průměrně 10 % objednávek z tuzemských internetových obchodů na Slovensko. Vstup na tamější online trh čeští prodejci mnohdy nevnímají jako zahraniční expanzi, ale spíše jako rozšíření domácího trhu.
V Česku nyní působí přes 67300 e-shopů, zatímco na Slovensku zhruba 13900. Z hlediska obratu loni česká e-commerce dosáhla objemu 223 miliard korun, slovenská 1,84 miliardy eur, tedy přibližně 45,8 miliardy korun.
„Provázanost české a slovenské e-commerce je v evropském kontextu unikátní. Průměrně 10 % zásilek putuje ke slovenským zákazníkům, tedy přibližně každá desátá. Některé lokální e-shopy tam však směřují až 20 % všech svých objednávek. Tržby mohou růst i bez velkých investic a s poměrně malým úsilím,“ vysvětluje Michal Benatzky, marketingový manažer společnosti Upgates.
E-shopaři z Česka mohou k východním sousedům expandovat výrazně levněji než jinam. Téměř nulová jazyková bariéra a kulturní blízkost jsou klíčovými faktory úspěšného vstupu na daný trh. „Výhodou je i to, že zákaznickou podporu a logistiku mohou obchodníci řídit z jednoho místa. Dalším benefitem je působnost technologických nástrojů v obou zemích, ať už se jedná o e-shopová řešení, platební brány či zbožové srovnávače,“ přibližuje Benatzky.
Mnoho firem proto expanzi na Slovensko chápe spíš jako rozšíření domácího trhu než vstup do zahraničí. Vstup často probíhá organicky, kdy si místní zákazníci najdou český e-shop sami – díky přirozené provázanosti online světa. „Pro mnoho českých e-shopů je slovenský trh ideální testovací půdou pro procesy a trendy, které později využijí při expanzi do dalších zemí. Co funguje na Slovensku, se zpravidla osvědčí i jinde,“ dodává Michal Benatzky.
Slovenský online trh je sice menší než český, ale stále nabízí atraktivní prostor pro růst, v roce 2024 totiž rostl o 6 %, zatímco český trh o 4,5 %. „Český trh je už docela nasycený, a proto je na Slovensku pro nové hráče a inovace více místa. Zajímavým trendem je i to, že stále více slovenských e-shopů míří opačným směrem – do Česka. Přirozeně s ohledem na velikost trhů stále dominuje směr na Slovensko,“ upřesňuje Michal Benatzky. Za příklad může posloužit například e-shop Biorůže.
Dá se očekávat, že česko-slovenská e-commerce bude i nadále sílit. Digitální prostor totiž nezná geografické hranice a v případě tak kulturně i jazykově blízkých trhů, jako jsou Česko a Slovensko, je to znát. „České e-shopy, které na slovenském trhu zatím nepůsobí, přicházejí o významnou obchodní příležitost. Investice do lokalizace a cíleného marketingu se může zhodnotit velmi rychle,“ říká závěrem Michal Benatzky.
-stk-
# e-shop # e-commerce # Slovensko # expanze # Upgates
Mohlo by vás zajímat
Aktualizováno # Aktuality # Audio
Radiodays Europe 2026: Audio se mění v digitální ekosystém
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Young Lions pro Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Prazdroj
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.