Autor textu MediaGuru
Židovské muzeum v Praze plánuje novou vizuální identitu, vyhlašuje proto
otevřenou výzvu pro grafické designéry.
Židovské muzeum v Praze chce svou změnu v moderní kulturní a vzdělávací centrum podpořit novou vizuální identitou, kterou nyní hledá prostřednictvím soutěže. Do otevřené výzvy se mohou přihlásit grafičtí designéři do 14. dubna 2025, do 14.00 hod.
Odborná porota následně vybere tři účastníky jednofázové soutěže, z níž vzejde nový vizuální styl muzea. Průběh a pravidla soutěže jsou konzultovány s organizací Czechdesign. Vítězný návrh bude vyhlášen letos v létě, jeho autor*ka získá zakázku na kompletní vizuální identitu v hodnotě 200 tisíc korun. Všichni tři finalisté obdrží skicovné.
Židovské muzeum v Praze bylo založené v roce 1906 s cílem zachovat památky asanovaného židovského města, dnes spravuje jednu z nejrozsáhlejších sbírek judaik na světě. Během druhé světové války se stalo klíčovým místem pro uchování konfiskovaného židovského majetku. Dnes patří k nejnavštěvovanějším institucím v Česku, ale nechce zůstat jen atraktivní turistickou zastávkou.
„Muzeum nechceme vnímat jen jako místo uchovávání historických artefaktů. Usilujeme o to, aby bylo živým prostorem, kde se propojuje minulost se současností a kde návštěvníci najdou inspiraci pro dnešní svět,“ říká ředitelka muzea Pavla Niklová.
Jedním z cílů je oslovit širší publikum, zejména domácí návštěvníky, kteří dosud tvoří méně než pětinu celkové návštěvnosti. Proměna vizuální identity je tak dalším krokem, který má pomoci redefinovat vnímání muzea jako dynamického kulturního hráče, nikoli jen tradiční instituce.
Zájemci o účast v soutěži mohou poslat své portfolio prostřednictvím dotazníku nejpozději do 14. dubna 2025 do 14:00 hod.
Případné dotazy je možné směřovat na vedoucí komunikace Židovského muzea v Praze, Martinu Kemrovou, e-mail: martina.kemrova@jewishmuseum.cz.
-stk-
# vizuální identita # Czechdesign # grafický design # Židovské muzeum v Praze # otevřená výzva
Autor textu MediaGuru
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.