Autor textu ČTK
Soud odmítl správní žalobu, které po loňském zásahu proti
dezinformačním webům čelilo ministerstvo obrany.
Soud odmítl správní žalobu, které po loňském zásahu proti dezinformačním webům čelilo ministerstvo obrany. O usnesení dnes informovaly neziskové organizace Institute H21 a Otevřená společnost, podle nichž byl postup státu nezákonný a které žalobu podaly. Pražský městský soud ale dospěl k závěru, že žalobou napadený úkon nemůže být „nezákonným zásahem" ve smyslu zákona. Rozhodnutí je pravomocné, žalobci však hodlají podat kasační stížnost.
Vláda loni 25. února, den po zahájení ruské invaze na Ukrajinu, vyzvala k přijetí opatření, která by v kybernetickém prostoru vedla k zamezení šíření nepravdivých a zavádějících informací ohledně ruské agrese. Národní centrum kybernetických operací při Vojenském zpravodajství ministerstva obrany poslalo tentýž den dopis sdružení CZ.NIC, v němž žádalo znemožnění přístupu k dezinformačním stránkám a přiložilo seznam konkrétních webů. CZ.NIC poté dočasně zablokovalo weby Aeronet.cz, Protiproud.cz, Ceskobezcenzury.cz, Voxpopuliblog.cz, Prvnizpravy.cz, Czechfreepress.cz, Exanpro.cz a Skrytapravda.cz.
„Soud nemá pochyb o tom, že samotná blokace určitých webových stránek se přinejmenším dotýká svobody projevu a práva na informace (...). Nesouhlasí však s žalobci v tom, že dopis z 25. 2. 2022 představuje jakkoliv autoritativní pokyn jeho adresátům," stojí v rozhodnutí soudu.
„Dovozovat závaznost nelze ani z použitého jazyka – sloveso žádat bez dalšího neznamená příkaz či závazný pokyn," dodal senát soudce Marka Bedřicha. Národní centrum podle něj žádalo o spolupráci, čili o určitou součinnost či vzájemnou pomoc. „Bylo tedy na svobodné volbě adresátů dopisu, zda žádost uposlechnou a využijí své možnosti weby zablokovat. To, že nezávazné žádosti vyhověli, nelze přičítat žalovanému (ministerstvu obrany)," dodal.
Zároveň ale soud uvedl, že má pro obavy žalobců pochopení. „Blokace webů ze strany veřejné moci bez zákonného podkladu by byla významným zásahem do základních práv, a to i pokud by si stát faktickou blokaci vynutil na soukromoprávních subjektech. K tomu ale v posuzované věci ani náznakem nedošlo, neboť žalovaný weby nezablokoval, ani to nikomu nepřikázal," uzavřeli soudci.
Žalobci rozporovali to, že blokace byla nezávislým rozhodnutím soukromých subjektů. Dopis vnímali jako faktický pokyn. Podle Otevřené společnosti a Institute H21 porušil tento zásah principy právního státu, svobody projevu, práva přijímat informace, svobody myšlení a vědeckého bádání. V komentáři k soudnímu usnesení nyní uvedli, že "vláda by se měla zdržet choutek na blokování dezinformačních webů do chvíle, než k tomu bude mít zákon". "Je třeba rychle stanovit jasná pravidla pro blokování, nebo vůbec neblokovat," zdůraznili.
Pražský městský soud ve svém usnesení poukázal na to, že k povaze daného dopisu se už dříve vyjádřil i Nejvyšší správní soud. Ten rovněž uvedl, že dopis představuje doporučení veřejné moci, které bylo pouze podnětem správcům webů či mobilním operátorům, a ti ho nemuseli nijak respektovat.
-čtk-
# dezinformace # legislativa # soud # zákon # CZ.NIC # Ukrajina # blokace # Národní centrum kybernetických operací
Autor textu ČTK
Aktualizováno # Aktuality # Audio
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.