Autor textu MediaGuru
Letos na jaře končí mandát čtyřem členům Rady ČT. Předseda Poslanecké
sněmovny proto vyzval k předkládání návrhů na kandidáty pro volbu do
Rady ČT.
Předseda Poslanecké sněmovny vyzval organizace a sdružení představující různé společenské zájmy, aby od 24. února 2021 do 10. března 2021 předložily volebnímu výboru Poslanecké sněmovny návrhy kandidátů na volbu čtyř členů Rady České televize. Letos na jaře končí mandát v Radě ČT Jaroslavu Dědičovi, Jaroslavu Maxmiliánu Kašparů, Jiřímu Kratochvílovi a Danielu Váňovi.
Je otázka, jak se další obměna členů Rady ČT odrazí do vztahu rady s generálním ředitelem ČT. V loňském roce přišlo do rady šest nových členů (Šlégr, Bradáč, Kysilka, Lipovská, Matocha, Veselý). Březnová volba trojice radních znovu přitáhla pozornost k tomu, nakolik do výběru členů rady zasahují politici na základě svých mocenských preferencí. Květnová volba další trojice nových členů pak přinesla do rady do té doby nezvyklý kritický tón vůči managementu ČT a atmosféra na zasedáních rady zhoustla. Napjatá situace vedla k odvolání dozorčí komise Rady ČT a k protestům veřejnosti proti tomuto kroku.
O tom, že vztah mezi generálním ředitelem ČT a Radou ČT se změnil, mluví i sám generální ředitel Petr Dvořák. „Je to komplikovaný vztah. Současná rada v řadě oblastí posouvá hranice možného a jedná na hraně dosavadní interpretace zákona," popsal v pondělním rozhovoru pro Hospodářské noviny fungování s obměněnou televizní radou Dvořák. Vztahy s jednotlivými členy rady označil jako rezervované. Domnívá se zároveň, že někteří radní mají na fungování ČT předem utvořený názor a nesnaží se pochopit komplexnost práce ČT. Útok na Českou televizi se tak podle generálního ředitele děje v současnosti přes Radu ČT. „Tak jako dříve byla ČT ostřelována politicky přes neschvalování výročních zpráv a kritiku zpravodajství, tak teď cesta jde přes Radu ČT. A jestli se ptáte, zda tato rada má za úkol mě odvolat, tak možná ne celá, ale někteří z radních to určitě mají v zadání," řekl HN Petr Dvořák.
Předsedou Rady ČT je Pavel Matocha, zvolen byl loni v prosinci poté, co se na tuto pozici rozhodl rezignovat René Kühn.
Rada České televize je orgánem, kterým se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu ČT. Má 15 členů, které volí Poslanecká sněmovna. Do působnosti rady náleží například jmenování a odvolání generálního ředitele a schvalování rozpočtu.
-mav-
# TV # Česká televize # Rada ČT # Poslanecká sněmovna # Petr Dvořák # generální ředitel
Autor textu MediaGuru
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.