Autor textu MediaGuru
Z pivních značek u Čechů v oblíbenosti stále vede Pilsner Urquell
Značka Pilsner Urquell byla v prvním pololetí letošního roku podle
monitoringu Nielsen Admosphere také nejsilnějším pivním reklamním
zadavatelem.
V preferencích značek piva v Česku nadále vede Plzeň. Vyplývá to z průzkumu agentury Nielsen Admosphere, který byl realizován na vzorku pěti set respondentů internetové populace Českého národního panelu.
Pilsner Urquell zvítězila u spotřebitelů před třemi lety a vítězí i dnes, se 16 % konzumentů, kteří ji označili za svou nejoblíbenější značku piva. Nejvíce fanoušků má mezi nejmladšími respondenty do 34 let. Na dalších místech jsou u českých pivařů – pouze s minimálními rozdíly procent – značky Gambrinus (9 %), Velkopopovický Kozel (9 %), Radegast (8 %) a Birell (8 %). Jen 6 % konzumentů piva na značce nezáleží.
Oblibě se těší i malé pivovary. Až čtvrtina dotázaných uvedla, že jejich pivo dokonce preferuje nad ostatními, 17 % naopak dává přednost velkým průmyslovým pivovarům. A 44 % českých pivařů nezáleží na tom, zda pivo pochází od malého, nebo velkého výrobce.
Značka Pilsner Urquell navíc v uplynulém pololetí také dle monitoringu nejvíce investovala do reklamy. V ceníkových cenách přesáhly její reklamní výdaje 114 milionů korun. Druhý Birell obsadil v prvních šesti měsících roku reklamní prostor v hodnotě 108 milionů korun a třetí Starobrno inzerovalo na ploše v hodnotě 105 milionů korun.
Konzumentů piva je v populaci 83 %, přičemž 19 % pije pivo denně, dalších 30 % pak alespoň jednou týdně. Častějšími konzumenty jsou muži – dvě třetiny z nich pijí pivo alespoň jednou týdně (tedy denně i jednou až několikrát týdně). Mezi ženami je naopak více „svátečních“ konzumentek a také těch, které pivu neholdují: 43 % žen si dá pivo jednou měsíčně, případně méně často, a čtvrtina dokonce nikdy.
Zajímavou kategorií pro konzumenty, třeba i ty, kteří klasické pivo nemusí, představují radlery a ochucená/ovocná piva. Ty pro Čechy sice nejsou nápojem pro každodenní pití (denně si je dá jen zanedbatelné 1 % lidí), ale aspoň někdy po nich sáhnou už necelé dvě třetiny respondentů. Radlery o něco více vedou u žen než u mužů (76 % vs. 51 %). Z věkových skupin jsou nejzajímavější pro mladší respondenty, s vyšším věkem naopak jejich oblíbenost klesá.
-stk-
# research # reklama # průzkum # Nielsen Admosphere # pivo # Starobrno # Birell # Radegast # monitoring # Pilsner Urquell # Gambrinus # Velkopopovický Kozel
Mohlo by vás zajímat
Aktualizováno # Aktuality # Audio
Radiodays Europe 2026: Audio se mění v digitální ekosystém
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Young Lions pro Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Prazdroj
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.