Autor textu MediaGuru
Většina Čechů i nadále dává přednost při nakupování módy kamenným
prodejnám. Nejznámější je H&M.
Nejvíce Čechů aktivních na internetu nakupuje oblečení asi jednou za čtvrt roku. Alespoň jednou měsíčně však oblečení nakupuje přibližně každá třetí žena. Většina kupuje módu jak na internetu, tak v kamenných obchodech, převážná část ale zamíří častěji do prodejen. Mezi TOP 3 obchody s oblečením u nás z hlediska jejich znalosti patří H&M, C&A a New Yorker. Z online obchodů prodávajících více různých módních značek je nejznámější Zalando. Online výzkum, jenž proběhl na vzorku 500 respondentů z internetové populace Českého národního panelu starších 15 let, společně realizovaly agentury Nielsen a Ressolution Group.
Více než polovina respondentů aktivních na internetu nakupuje oblečení alespoň jednou za čtvrt roku. Pětina dotázaných vyráží na nákupy jednou za půl roku a čtvrtina pak méně často. Alespoň jednou za měsíc nakupuje oblečení každá třetí žena, přičemž mezi muži v této frekvenci nakupuje jen 17 %. Naopak většina mužů (53 %) si pořizuje oděvy jednou za půl roku nebo méně často (ve srovnání s 37 % žen).
Jednou za čtvrt roku a častěji nakupuje oblečení také více než polovina respondentů ve věku 15 až 34 let (67 %) a 35 až 54 let (64 %). Ve věkové kategorii nad 55 let je to jen něco přes čtvrtinu respondentů (26 %). 71 % Čechů aktivních na internetu a starších 55 let nakupuje oblečení jen jednou za půl roku či méně často.
Většina (71 %) z těch dotázaných, kteří uvedli, že alespoň někdy nakupují oblečení, ho pořizuje v kamenných i internetových obchodech. Mezi ženami jde o 77 % a mezi muži o 64 %. Více než dvě pětiny dotázaných však uvedly, že nakupují oděvy častěji v kamenných prodejnách než na internetu. Pouze kamenné prodejny vyhledává za účelem těchto nákupů více než čtvrtina respondentů. Výhradně v online obchodech pak nakupují oblečení 2 %.
Muži (32 %) více než ženy (22 %) preferují nákup oblečení pouze v kamenných obchodech, u (výhradně) internetových obchodů je tomu přesně naopak (35 % žen je preferuje, na rozdíl od 19 % mužů). Také ve starší věkové skupině internetových respondentů 55+ pozorujeme větší preferenci kamenných prodejen (40 %). Pro srovnání, u respondentů ve věku 15 až 34 let je to jen 18 %.
Z pohledu známosti obchodů s módou, patří prvenství švédskému řetězci s oděvy H&M, který zná převážná většina – 90 % – respondentů. Druhou příčku obsadila síť obchodů C&A se znalostí 83 %, velice těsně následovaná obchodem New Yorker, který zná 82 % respondentů. Obecně a asi ne příliš překvapivě výzkum ukazuje, že o něco větší povědomí o konkrétních obchodech s oblečením mají ženy.
Ve výše zmíněných obchodech s nejvyšší znalostí plus v obchodě Tesco (F&F – co se týče znalosti čtvrté místo) oblečení někdy nakupuje i největší podíl respondentů z těch, kteří daný obchod znají. V obchodě H&M nakupuje někdy oblečení více než polovina dotazovaných žen, které tento obchod znají, a také více než polovina respondentů v nejnižší věkové kategorii 15–34 let. Mezi mladými také více než polovina respondentů (58 %) z těch, kteří obchod New Yorker znají, v něm někdy nakupuje oblečení.
Většina respondentů nakupujících alespoň někdy oblečení, zná internetové obchody s módou prodávající více různých značek – nejznámější z nich je Zalando, které zná 79 % respondentů. Obchod About You zná 71 % respondentů a ZOOT 66 % dotázaných. I přes poměrně vysokou znalost těchto internetových obchodů je podíl těch, kteří v nich někdy nakupují, nižší. Například v internetovém obchodu Zalando nakupuje někdy oblečení pouze 14 % respondentů znajících tento obchod, v e-shopu About You je to 15 % dotázaných.
-stk-
# e-shop # výzkum # research # internet # Nielsen # kamenný obchod # Ressolution # Móda # obchod s módou
Autor textu MediaGuru
Aktualizováno # Aktuality # Audio
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.