Autor textu MediaGuru
Zakoupením vysílacích práv na americkou fotbalovou ligu NFL je videoserver
YouTube zase blíž ke klasické televizi, píše Erika Luzsicza.
Kam se v letošním roce bude upínat pozornost na poli televizní zábavy? Od filmů ke sportu. Zatímco někteří streamovací giganti ztrácí dech, jeden z jejích největších konkurentů zdaleka neřekl poslední slovo. Tím je Youtube, který na přelomu roku koupil práva na americkou fotbalovou ligu NFL. Ta je i v našich končinách známá především svým grandiózním finále, které nabízí velkolepou podívanou světových hudebních zvěd a také drahými reklamními spoty.
Youtube za 14 miliard dolarů získal práva na vysílání nedělních zápasů po dobu sedmi let. Suma je to horentní a v zámoří způsobila u nejednoho odborníka pozdvižené obočí s otázkou, zda se taková investice vyplatí, případně aspoň vrátí. Na rozdíl od Premier League nebo NHL nemá NFL sama o sobě tak velký mezinárodní zvuk a přesah.
Tento tah je ale zajímavý zejména z jiného pohledu, podle zahraničních odborníků se tímto způsobem online gigant přiblížil zas o krok blíže klasické televizi. Tam také byla doposud NFL vysílána. Sledovat NFL bude možné prostřednictvím Youtube TV a také na Primetime Channels, tedy služby agregující nabídku televizí a streamovacích služeb. Ta byla spuštěna teprve nedávno.
Pro Youtube a jeho matku Google je sportovní prémiový obsah důležitý hned z několika důvodů. Firma se díky tomu dostává do bližšího střetu s Applem a Amazonem. Obě společnosti už do práv na nejrůznější sportovní vysílání investovaly nemalé částky. Nutné dodat, že průkopník streamování Netflix zatím žádná sportovní práva nekoupil. Jeden z ředitelů firmy Ted Sarandos dokonce na nedávné konferenci UBM TMT prohlásil, že nevidí jasnou cestu k zisku skrze práva na prémiová sportovní utkání.
A v neposlední řadě se Youtube chlubí tím, že umožní větší interaktivitu se sportovními fanoušky. Ti totiž budou moci v návaznosti na NFL kanál vytvářet svůj vlastní obsah.
# TV # streaming # YouTube # VOD # vysílací práva # NFL # konvergence
Autor textu MediaGuru
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.