Autor textu MediaGuru
Volební výbor Poslanecké sněmovny vybral dvanáct kandidátů pro finální
volbu v Poslanecké sněmovně.
Do Rady České televize se mohou dostat například publicisté Jefim Fištejn a Pavel Černocký, prezident organizace proti odzbrojování Liga Libe Pavel Černý a předseda Rady seniorů Zdeněk Pernes. Do sněmovní volby čtveřice nových radních veřejnoprávní televize je dnes vybral volební výbor, který má v dolní komoře na starosti média. Výsledky oznámil předseda volební komise Martin Kolovratník (ANO).
Šanci usednout v televizní radě mají také někdejší vedoucí pracovníci České televize Karel Novák a Radek Žádník, někdejší členka Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Milada Richterová, právník Jaroslav Kravka. Do sněmovní volby výbor vyslal rovněž nominanta Anglo-americké vysoké školy Jiřího Grunda a Petra Brozdu, kterého navrhl spolek pro studium duchovní hudby Musica Templi.
Členové výboru zúžili okruh 55 adeptů tajným hlasováním na 12 tak, aby na jedno místo připadali vždy tři kandidáti. Volba se uskuteční na dubnové schůzi Sněmovny.
V 15členné Radě České televize skončí s květnem mandát Jaroslavu Dědičovi, Jaroslavu Maxmiliánovi Kašparů, Jiřímu Kratochvílovi a Danielu Váňovi. Dědič a Kašparů se o znovuzvolení neucházeli. Kratochvíl a Váňa kandidují znovu a jsou mezi lidmi, které výbor vybral do sněmovní volby.
Volební výbor předvybral těchto 12 kandidátů s těmito hlasy do Rady ČT (volí se 4):
— Tomáš Martínek (@TomasMartinekCZ) March 18, 2021
Karel Novák 15
Jefim Fištejn 13
Jiří Grund 11
Jaroslav Kravka 11
Pavel Černocký 10
Zdeněk Pernes 10
Daniel Váňa 10
Radek Žádník 10
Petr Brozda 9
Pavel Černý 9
Jiří Kratochvíl 9
Milada Richterová 9
Celkem bylo do této volby členů do Rady ČT doručeno 56 nominací, z toho dvě byly neplatné a jednu stáhnul sám navrhovatel. Jeden kandidát byl vyřazen během středečního slyšení (Michal Vostřez).
Podle poslanců opozičních stran jsou vybraní finalisté především kandidáty podporovaní ANO, SPD a KSČM. Pokud by se zvýšil počet kritických hlasů v Radě ČT vůči Petru Dvořákovi, mohlo by to ohrozit jeho postavení v čele České televize.
Rada ČT má celkem 15 členů, které volí a odvolává Poslanecká sněmovna. Má je volit tak, aby v ní byly zastoupeny významné regionální, politické, sociální a kulturní názorové proudy. Rada mimo jiné volí a odvolává generálního ředitele ČT. Prostřednictvím Rady ČT uplatňuje veřejnost svoje právo na kontrolu veřejnoprávní televize.
-čtk-, -mav-
# TV # Česká televize # Rada ČT # volební výbor # regulace # Poslanecká sněmovna # kontrola
Autor textu MediaGuru
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.