Autor textu MediaGuru
Více než polovina Čechů sdílí svá hesla ke streamovacím službám
s dalšími osobami. Tuzemští uživatelé zároveň hodně slyší na
marketingové služby, ukazuje průzkum Axocom.
Počet diváků sledujících streamovací služby v tuzemsku stabilně rok od roku roste. Pomáhá tomu jak rozšiřující se nabídka a konkurence na trhu, tak i fakt, že Češi se rádi podělí o svá hesla. Až 60 % předplatitelů sdílí přístup k účtům s kolegy v práci nebo kamarády. Vyplývá to z průzkumu, který v březnu udělala společnost Axocom.
Zaměřila se v něm na návyky a využití streamovacích platforem. Data mimo jiné ukazují, že Češi se aktuálně nejčastěji rozhodují podle ceny. Ta je klíčová pro 38 % respondentů. Druhým nejdůležitějším kritériem je nabídka platformy, podle té se rozhodovalo 30 % předplatitelů. Popularitu a povědomí o jednotlivých značkách platforem uvedlo jako důvod 22 % dotázaných. Zbylých 10 % dalo na doporučení známých nebo lidí ve svém okolí.
„Češi jsou značně konzervativní a to ovlivňuje jejich rozhodování. Když už to není zadarmo, tak chtějí za minimum peněz maximum možného. Proto nejvíce koukají na cenu a šíři nabídky. Naopak jen 5 % předplatitelů vůbec cenu neřeší,“ uvedla ředitelka společnosti Axocom Erika Luzsicza.
Co se ceny týče, tak z průzkumu vyplývá, že Češi nejvíce slyší na marketingové akce. Podle nich se rozhoduje až 70 % předplatitelů. Jen čtvrtina dotázaných akceptuje cenovou politiku s tím, že platí za své oblíbené nebo vybrané seriály a pořady. A zbylých 5 % cenu neřešilo vůbec nebo se rozhodlo k předplatnému zcela spontánně.
„Právě díky nejrůznějším slevám a promo akcím se mají šanci na trhu uchytit i nově přicházející streamovací služby. Lokální služby pak nejčastěji rostou díky zvýhodněným balíčkům, tedy spojení s dalšími službami a nabídkami. Bez toho by neměly možnost dotáhnout se v popularitě jinak dominantnímu Netflixu,“ popisuje na základě dat z průzkumu dění na českém trhu Erika Luzsicza s tím, že mezi těmi, co začali s využíváním služby zdarma v rámci promo akce, celých 33 % přiznává, že se stali platícími diváky, protože zapomněli službu zrušit.
Dlouhodobí uživatelé streamovacích platforem se nejčastěji shodují (58 %), že je těžké se pro ně v nabídce orientovat s tím, že hledáním vhodného pořadu stráví i více než jednu hodinu týdně. Dalších 25 % diváků uvádí, že jim přijde nabídka pouze jedné služby nedostatečná. A jen 17 % dotázaných uvádí, že jsou bez výhrad spokojeni s tím, co dostávají.
„Z dlouhodobého hlediska se ukazuje, že diváci jsou nabídkou streamovacích služeb zahlceni a někdy až paralyzováni. Nezřídka tak tráví více času vyhledáváním, než samotným sledováním. Někteří pak přiznávají, že by pro ně byl sestavený program jako u klasické televize jednodušší,“ uzavírá Erika Luzsicza.
-mav-
# sledovanost # TV # video # streaming # průzkum # VOD # SVOD # Axocom # sdílení # heslo
Autor textu MediaGuru
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.