Autor textu MediaGuru
Více než polovina si myslí, že aktivity firem v oblasti udržitelnosti jsou
pouhým greenwashingem.
Firmy zrychlují tempo, aby splnily své cíle o udržitelnosti. Spotřebitelé jejich aktivity ale čím dál více vnímají jako greenwashing. Myslí si to dnes více než polovina lidí, což je nárůst oproti 33 % v roce 2023. Vyplývá to ze zprávy od Capgemini s názvem „Svět v rovnováze 2024“, která shrnuje tříletý pokrok firem v oblasti udržitelnosti.
„Letošní zpráva ukazuje, že projekty udržitelnosti budou i v roce 2024 pokračovat v růstu, a to navzdory současným nepříznivým podmínkám,“ uvádí Cyril Garcia, ředitel globálních služeb udržitelnosti a odpovědnosti podniků a člen výkonné rady skupiny Capgemini. „Firmy mají moc i odpovědnost posunout společnost směrem k udržitelnější ekonomice. Péče o vodu, ochrana přírody a recyklace jsou teď zásadními prioritami. Manažeři přemýšlejí prakticky, a proto snaha o snižování emisí CO2 musí přinášet také úspory. Vidíme, že udržitelnost je podporována novými technologiemi a klimatickými předpisy. Nejlepší způsob, jak získat důvěru zákazníků, je ukázat konkrétní výsledky a plánovat budoucnost postavenou na udržitelnosti,“ dodává.
V oblasti udržitelnosti firmy své aktivity zintenzivňují, říká to 69 % dotázaných manažerů. Až 84 % věří, že jsou na dobré cestě k dosažení svých emisních cílů. Před dvěma lety to bylo méně. Větší důraz je také kladen na recyklaci – tři čtvrtiny manažerů uvedlo, že recyklace je důležitou součástí jejich strategie, oproti 53 procentům v roce 2022. Přibližně dvě třetiny firem upravují design produktů, aby snížily závislost na fosilních palivech, v roce 2022 to byla méně než polovina. Kromě toho tři čtvrtiny vedoucích pracovníků zavedly program pro hospodaření s vodou, což je nárůst oproti 55 procentům v roce 2022.
I když firmy v roce 2023 plánovaly navýšit do udržitelnosti své investice, realita byla jiná – průměrně investovali 0,82 procent svých příjmů, což je méně než 0,92 procent v roce 2023. Výši investic do udržitelného rozvoje ovlivňuje podle dvou třetin manažerů geopolitika, například napětí mezi USA a Čínou, války na Ukrajině a Blízkém východě či energetická krize v Evropě.
Spotřebitelé od firem chtějí, aby byly v oblasti udržitelnosti transparentnější, a ještě více se zapojovaly do snižování emisí. Tři čtvrtiny dotázaných očekává, že společnosti budou v roce 2024 hrát větší roli v boji proti dopadům změny klimatu.
Manažeři v odpovědích průzkumu poukázali také na předpisy související s klimatem jako na klíčovou hnací sílu projektů udržitelnosti. Celé tři čtvrtiny vedoucích pracovníků se domnívá, že regulace v oblasti udržitelnosti je nezbytná pro dosažení globálních cílů v oblasti klimatu, a téměř dvě třetiny dokonce souhlasí s tím, že bez regulace by jejich společnost mnoho aktivit v oblasti ochrany životního prostředí nezahájila.
Celosvětově 73 procent manažerů souhlasí, že evropská směrnice o reportování udržitelnosti (CSRD) zlepšuje možnosti měření výsledků. I tak firmy v reportování emisí, zejména ve scope 3, stále zaostávají. Jen třetina firem, které mají povinnost reportovat podle CSRD v roce 2025, tvrdí, že budou připraveny měřit své emise ve scope 3, zatímco na scope 1 je připraveno 86 procent.
„V České republice pozorujeme rostoucí úsilí našich klientů v oblasti udržitelnosti. Mnozí však stále čelí výzvám spojeným se sběrem relevantních dat a zajištěním jejich kvality, což je klíčové pro efektivní směřování organizace k naplnění cílů udržitelnosti,“ komentuje Bernd Bugelnig, Country Manager Capgemini Česká republika
Průzkum proběhl v červnu a červenci letošního roku mezi 2152 manažery zaměstnanými v 727 společnostech s ročními příjmy přesahujícími 1 miliardu dolarů ve 13 zemích Severní Ameriky, Evropy a Asie a Tichomoří a ve 12 průmyslových odvětvích a sektorech. Dotazovaní manažeři byli na úrovni ředitelů a vyšší, 50 % z nich bylo z podnikových funkcí, jako je strategie, udržitelnost, prodej a marketing, druhá polovina z funkcí hodnotového řetězce, jako je design výrobků, výzkum a vývoj, nákup a logistika. Capgemini rovněž provedla průzkum mezi 6,5 tisíci spotřebiteli ve věku starším 18 let ve 13 zemích a rozhovory s 12 manažery v oblasti udržitelnosti v předních organizacích po celém světě.
-stk-
# výzkum # research # udržitelnost # recyklace # greenwashing # Capgemini # snižování emisí # hospodaření s vodou # design výrobků
Autor textu MediaGuru
Aktualizováno # Aktuality # Audio
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.