Autor textu MediaGuru
Rohlik.cz a Rohlik Group oznámily změny ve vedení společností.
Stávající CEO
Tomáš Čupr jmenoval Olina Nováka na pozici CEO International Rohlik Groupe. Olin Novák tak bude nově dohlížet na každodenní chod jednotlivých zemí celé skupiny. Zakladatel a CEO Rohlik Group Tomáš Čupr se bude více věnovat rozvoji celé skupiny a konkrétním celoskupinovým projektům. Český Rohlik.cz pak od 1. 12. 2022 povede Martin Beháň.
„Dospěli jsme k řídící struktuře, která mi umožňuje soustředit se na mnohem strategičtější a hodnotnější otázky celé skupiny," sdělil Čupr.
Olin Novák převzal vedení Rohlíku v České republice v září 2021 po necelých 4 letech vedení českého a později i mezinárodního komerčního týmu Rohlik Group. Před působením v online supermarketu pracoval sedm let v Tescu, kde řídil marketing pro celou střední Evropu. „Pozici CEO International jsem přijal proto, abych pomohl přenesení našeho českého know-how na všechny trhy a dále zlepšoval službu zákazníkům," sdělil k přesunu na novou pozici.
Martin Beháň v minulosti působil ve společnosti Tesco, kde v posledních 18 letech pracoval na nejrůznějších pozicích napříč střední Evropu, poslední 4 roky jako CEO pro Polsko a naposledy jako COO pro střední Evropu. Na jaře 2022 se krátce objevil také v Rohlíku, kde pomáhal Olinovi Novákovi v oblasti provozu. Následně v květnu 2022 přestoupil do Kauflandu, kde se po 7 měsících rozhodl ukončit spolupráci a vrátil se zpět do Rohlíku.
Martin Beháň bude reportovat Olinu Novákovi, který se bude nadále zodpovídat přímo Tomáši Čuprovi. Ve vedení Rohlik Group tak vedle Tomáše Čupra působí Olin Novák, COO Mathias Ottitsch, CTO Ondřej Klamt, CCO Marek Hübner a na pozici CFO v lednu nastoupí Vineta Bajaj z Ocada.
-mav-
# personálie # lidé # Tomáš Čupr # management # Rohlik.cz # Rohlik Group # Olin Novák # Martin Beháň
Autor textu MediaGuru
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.