Představte si e-shop, kterému se podařilo rozjet skvělou kampaň. Objednávky přibývají, obrat roste a marketingový report vypadá na jedničku. Jenže majitel firmy nad výsledky zrovna nejásá. Prodává totiž produkty s nízkou marží, peníze mu váznou ve skladových zásobách a každá další objednávka znamená také náklady na balení, dopravu a zákaznický servis. Marketing splnil zadání. Firma ale nemusí být ani o korunu bohatší.
Právě podobné situace přiměly Taste změnit pohled na vlastní práci. „Zažili jsme projekty, kde výkon kampaní rostl a klient přesto nebyl spokojený. Problém skoro nikdy neležel v kampaních, ale v samotném byznysu, konkrétně v klesající marži, přebytcích na skladě nebo napjatém cashflow,“ popisuje Jan Makovička. Nejvyšší obrat totiž automaticky neznamená nejvyšší zisk. A ani to nemusí být špatně, pokud firma ví, proč takovou strategii volí. „Potřebujeme rozumět byznysu klienta až na úrovni partnerství. Až potom se můžeme stát dobrým dodavatelem marketingu,“ dodává.
Klient je na tom častokrát ještě hůř, než to na začátku vypadalo
Zkušenost z prvních měsíců spolupráce s novými klienty bývá podle něj někdy překvapivá. Než se agentura vůbec pustí do optimalizace kampaní, musí pomoci srovnat základy podnikání. „Docela často během prvních měsíců zjistíte, že klient je na tom hůř, než to zvenku vypadalo a nejdřív musíte srovnat základy jeho podnikání. Teprve potom má smysl ladit kampaně,“ říká Makovička.
Sám se na firmy dívá trochu jinak než člověk, který celý profesní život strávil v marketingu. „Byl jsem vývojář, takže se na firmu dívám jako na systém. Čísla z kampaní jsou jeden vstup, ne celý obraz. A ty věci, které jsou pro mě nejzajímavější, se nedějí v průměru, ale v mezních situacích.“ Právě tam se totiž často ukáže, co v podnikání skutečně funguje a co jen dobře vypadá v reportu.
Dobrá agentura by měla umět klientovi říct kategorické ne
Změna pohledu na marketing se v Taste nakonec propsala až do firemní strategie. Agentura začala mnohem víc pracovat s výsledovkou, plánováním a ekonomikou klientů. Nešlo jen o rozšíření nabídky služeb, ale o změnu samotného vztahu. „Pro mě osobně to byl zlomový moment. Nová strategie úplně změnila dynamiku vztahů s klienty. Z dodavatelského vztahu se stalo partnerství a dneska už nejsme ti, kteří jednou měsíčně pošlou report, ale ti, kterým klient volá, když řeší zásadní rozhodnutí,“ říká Makovička.
Že o takový přístup stojí i velké značky, ukázal zájem, který následoval. Mezi klienty Taste se zařadily například Vivanis nebo Fjällräven. „Jsou to firmy, které si agenturu vybírají podle toho, jestli rozumí jejich podnikání,“ dodává. Partnerství ovšem neznamená automaticky souhlasit se vším, co klient navrhne. Někdy je naopak potřeba postavit se proti jeho vlastnímu přesvědčení. Dobře to ukazuje spolupráce s e-shopem Pneumatiky.cz.
Když se oba pletou, rozhodují zákazníci
Před spuštěním kampaně pro Pneumatiky.cz ležely na stole dva kreativní koncepty. Jeden z nich se líbil agentuře i klientovi výrazně víc. Jenže před ostrým nasazením oba prošly testováním na skutečných divácích a favorit v něm propadl. „Na první dobrou nám i klientovi seděl koncept, který by v ostrém nasazení dopadl hůř. Kdybychom se řídili jen citem, nasypali bychom rozpočet do slabší varianty a pak se divili, proč výsledky nepřicházejí,“ vysvětluje Makovička. Právě v takových chvílích se podle něj ukazuje, co znamená být skutečným partnerem. „Tady jsme museli přijít s daty a říct, že se oba pleteme.“
Zajímavé přitom je, že oba koncepty mohly na první pohled působit přesvědčivě. Jenže lidé, pro které kampaň vznikala, měli jiný názor než její tvůrci. Testování tak není jen pojistkou před zbytečně utracenými penězi. Pomáhá také odložit vlastní ego a připustit, že zákazník nemusí reagovat tak, jak bychom si přáli.
Kampaň není náplast na chybějící strategii
Zatímco u Pneumatik bylo potřeba klienta přesvědčit, aby dal přednost datům před vlastním pocitem, u e-shopu T-LED nastala opačná situace. Prodejce LED osvětlení zvažoval svou první brandovou kampaň. Jako menší značka v kategorii, kde dominují velcí hráči, chtěl postupovat spíš opatrně. Taste ale nejprve řešil něco jiného než samotnou reklamu. Bylo potřeba poznat obchodní model, nastavit strategii a ujasnit si, jakou roli má značka v dalším růstu firmy.
„Cesta k té kampani byla o dost méně efektní, než jak to známe z velkých kampaní oceňovaných v Cannes, kde se oslavuje hlavně exekuce. My jsme nejdřív museli poznat byznys, nastavit strategii a značku a teprve z byznysových cílů vyplynulo, že se vyplatí investovat do brandu,“ popisuje Makovička. Klient původně uvažoval o menší kampani. Agentura ho ale přesvědčila, že potřebuje mnohem víc, a to hlavně ve smyslu strategie. Kampaň tak nebyla začátkem spolupráce, ale jejím vyústěním.
A výsledek? Nezávislé měření výzkumné agentury Behavio po skončení kampaně ukázalo, že znalost značky mezi diváky zasaženými kampaní vzrostla o 18 %. „Pro malou značku je nejhorší, když si jí nikdo nevšimne. I kontroverze se dá ustát, přehlédnutí ne,“ shrnuje Makovička.
AI vám zrychluje rutinu? Prima. Zkuste ji ale použít na odhalování souvislostí
Podobně jako u marketingu se i při zavádění umělé inteligence v Taste ptají, jaký konkrétní přínos bude mít pro klienta. Zrychlení přípravy podkladů, reportů nebo kreativ je užitečné. Samo o sobě ale ještě není důvod, proč by měl klient poznat rozdíl.
„AI dnes výrazně zrychluje spoustu agenturní práce. Reporting, přípravu podkladů, část kreativní výroby. To je skvělé, ale samo o sobě to ještě není hodnota pro klienta. Pro nás je zásadní, aby se to zrychlení přetavilo do něčeho, co klient reálně pocítí. Chceme mít víc času promyslet strategii a řešit čísla, ne jenom rychleji odbavovat rutinu,“ říká Makovička.
Největší potenciál vidí v propojování dat, která firmy často vyhodnocují odděleně. Představme si například, že e-shop sleduje výsledky reklam, ale informace o skladových zásobách a maržích má v jiných systémech. Jednotlivé reporty mohou vypadat v pořádku. Teprve jejich propojením se ukáže, že největší část reklamního rozpočtu směřuje k produktům, které firmě přinášejí nejmenší zisk.
„Pro klienta začne být AI opravdu zajímavá ve chvíli, kdy mu ukáže něco o jeho vlastním byznysu, co dřív neviděl. Když propojí data, která spolu nikdo nedával dohromady, tedy marketingový výkon s marží, skladem nebo obrátkovostí. Souvislosti, které se dřív dohledávaly týdny, dnes vidíme za pár hodin. A to se přímo propisuje do rychlosti a kvality rozhodování,“ vysvětluje. Makovička vnímá technologie jako užitečný nástroj, ale ne jako náhradu lidského úsudku. „Na strategii a porozumění lidem je AI zatím krátká. Jestli něco dává byznysový smysl, musí pořád rozhodnout člověk.“
Výsledek, pod který se klient chce podepsat
Měřítkem úspěchu pro Taste nakonec není jen splněný mediaplán nebo povedená kampaň. Důležité je, jestli se klient za výsledkem dokáže postavit a jestli má pocit, že spolupráce skutečně posouvá jeho firmu. „Trávíme prací většinu života. Chceme, aby se klienti chtěli podepsat nejen pod spolupráci s námi, ale hlavně pod svou vlastní značku tak, aby o ní dokázali mluvit s hrdostí, klidně s kamarády u piva,“ říká Makovička.
Zpětnou vazbu proto Taste sleduje průběžně. Nejde jen o to, zda by klient agenturu doporučil dál, ale také jestli rozumí společným rozhodnutím, cítí se v partnerství dobře a je spokojený s tím, kam se jeho podnikání posouvá.
Otevřenost vůči zkušenostem a ochota mluvit i o věcech, které se nepovedly, se promítá také do podcastu Kráska & Zvíře. Ten Makovička natáčí se zakladatelkou studia 52pages Michaelou Rakovou. Společně otevírají témata, o kterých se ve firmách často mluví až za zavřenými dveřmi – od firemní kultury po to, kde podnikům skutečně utíkají peníze.
Reklama může rozjet byznys. Nemůže ho ale postavit na nohy
Digitální trh se podle Makovičky postupně rozděluje mezi úzce specializované agentury a velké fullservisové hráče. První skupině někdy chybí širší pohled na klientovo podnikání, u druhé může být na překážku velikost a složitější propojování týmů. Taste chce stát někde mezi nimi: mít dostatečně široký záběr, ale současně zůstat blízko klientům.
Jedna věc je přitom podle Makovičky důležitější než velikost agentury nebo počet služeb v jejím portfoliu. „Pokud nedává smysl nabídka nebo marže, žádný algoritmus to nezachrání. Když ale ekonomika funguje, dokáže ji marketing velmi efektivně škálovat. Proto o úspěchu spolupráce nakonec rozhoduje, jestli agentura rozumí celému byznysu klienta, ne jen jeho kampaním,“ dodává závěrem.