Autor textu MediaGuru
V gamingu rostou výdaje spotřebitelů nejrychleji
Výdaje spotřebitelů v oblasti gamingu patří mezi nejrychleji rostoucí
segmenty v Evropě.
Podle údajů společnosti Visa vzrostly výdaje držitelů jejích karet na herní zábavu v Evropě loni meziročně o 16,7 %. To je o 40 % rychlejší tempo než celkový růst výdajů, o 75 % více než u cestování, o 60 % více než z módy a o 85 % více než u divadla a kina.
„Herní komunita v Evropě představuje digitálně zdatnou a dynamickou skupinu. Herní zábava je pro mladší publikum zásadní z hlediska kontaktu s ostatními vrstevníky a zdrojem kreativity, což podporuje i rostoucí vliv tvůrců herního obsahu,“ komentuje Kim Kadlec, marketingová ředitelka společnosti Visa Europe.
Hráči utrácejí více a provádějí častější transakce než průměrní držitelé karet Visa v Evropě. Nejvyšší výdaje v oblasti gamingu zaznamenalo Španělsko, zatímco nejvíce transakcí provedli hráči v Maďarsku.
Tvůrci obsahu stále víc ovlivňují nákupní rozhodnutí hráčů
Při rozhodování hráčů o výdajích hrají čím dál větší roli tvůrci obsahu. Více než čtvrtina (28 %) hráčů uvádí, že ovlivňují jejich nákupní rozhodnutí, a více než polovina (53 %) sleduje herní influencery alespoň jednou týdně. U hráčů ve věku 18 až 24 let je toto číslo ještě vyšší – 70 %.
Spolu s tím roste i zájem o tvorbu obsahu: 30 % hráčů streamuje nebo sdílí herní videa na sociálních sítích. Každý pátý (21 %) se považuje za tvůrce herního obsahu, přičemž 52 % zvažuje, že by se jím stalo v budoucnu. Téměř 91 % hráčů se domnívá, že kariéra herního influencera je v posledních třech letech stále atraktivnější.
Tvorba obsahu se pro mnohé stává zdrojem příjmů – 41 % tvůrců už vydělává a dalších 56 % by chtělo. Mezi hlavní zdroje příjmů patří streamování (41 %), předplatné (40 %) a spotřebitelské nákupy (38 %). Tři z deseti (30 %) vydělávají více než 1 000 liber (přes 29 500 Kč) měsíčně a 96 % očekává růst svých příjmů v příštím roce.
Herní influenceři čelí výzvám
Tvůrci však čelí výzvám, zejména v růstu publika (34 %), technickým aspektům jako přijímání plateb (36 %) a orientaci v pravidlech platforem (34 %). Mezi těmi, kdo zatím nevydělávají, jsou hlavními překážkami získávání sponzorství (35 %), tvorba poutavého obsahu (34 %) a zajištění stabilního příjmu (34 %).
Výzkum společnosti Visa také ukazuje, že hraní her podporuje nejen ekonomiku, ale také rozvíjí dovednosti hráčů. Čtyři z pěti (81 %) hráčů věří, že hraní her či sledování esportu zlepšuje jejich schopnost řešit problémy a rychle myslet. Téměř tři čtvrtiny tvůrců obsahu (71 %) se domnívá, že tvorba herního obsahu posiluje jejich digitální a technické dovednosti.
-stk-
# influencer # hra # gaming # Visa # útrata # hraní # tvůrce obsahu
Mohlo by vás zajímat
Aktualizováno # Aktuality # Audio
Radiodays Europe 2026: Audio se mění v digitální ekosystém
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Young Lions pro Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Prazdroj
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.