Unie vydavatelů žádá změny evropského mediálního zákona
Unie vydavatelů se připojila k dopisu evropských vydavatelů a národních
vydavatelských asociací zemí EU Evropskému parlamentu a Radě EU. Vyzývá
k úpravám evropského mediálního zákona (EMFA).
Tuzemská profesní vydavatelská asociace Unie vydavatelů se připojila k dopisu evropských vydavatelů a národních vydavatelských asociací zemí EU Evropskému parlamentu a Radě EU, v němž vyzývá k úpravám návrhu Evropského zákona o svobodě médií (European Media Freedom Act - EMFA) před jeho finálním projednáváním.
Stejně jako další evropské vydavatelské asociace požaduje, aby Evropský zákon o svobodě médií odpovídal svému názvu. Některá ustanovení výchozího návrhu, i když jsou dobře míněna, by mohla podle vydavatelských organizací zabránit dosažení pluralitního a prosperujícího mediálního prostředí.
V dopise se zároveň profesní asociace ztotožňují se záměrem EMFA posílit ustanovení na podporu transparentnosti i ochranu mediálních společností před politickými zásahy. Kladné části směrnice ale nekompenzují podle vydavatelů ty negativní. „Určitá ustanovení EMFA, například ta zaměřená na ochranu svobody tisku, jsou kontraproduktivní a ignorují některá dobře zavedená a osvědčená vnitrostátní pravidla a praktické postupy chráněné ústavou. Jedná se o ustanovení, které zasahuje do vnitřního fungování a provozu mediálních společností. Vzhledem k citlivosti této otázky a rozdílům v národních tradicích by neměla být tato oblast harmonizována na evropské úrovni," uvádí se mimo jiné v dopise.
Za zřejmou hrozbu pro svobodu tisku označují zahrnutí tiskového sektoru pod dohled nového Evropského výboru pro mediální služby (European Board for Media Services). Kromě toho EMFA nejde dostatečně daleko v tom, aby zajistila svobodu projevu a pluralitu v online prostředí a zabránila cenzuře ze strany velmi velkých digitálních platforem, dodávají vydavatelé. „Ve skutečnosti by přijetí EMFA spíše mohlo vést k rozvrácení fungujících národních systémů. Zároveň bude ale i nadále docházet k obcházení hlavní příčiny problémů, které jsou často zakořeněny v širších politických, ekonomických a právních otázkách," uzavírají vydavatelé.
Součástí normy je také možné využívání špionážního softwaru proti novinářům. Možné uzákonění odposlechů telefonické komunikace novinářů, na němž se minulý týden shodly členské státy Evropské unie, vyvolává nelibost mezi novináři i mezi některými politiky.
Státy již svou pozici k zákonu na ochranu médií sjednotily, nyní je na řadě Evropský parlament. Europoslanci dávají najevo, že členské země zašly příliš daleko a mohly by mít nad novináři nežádoucí kontrolu.
-mav-
# média # Unie vydavatelů # legislativa # EU # zákon # EMFA # European Media Freedom Act
Autor textu MediaGuru
Mohlo by vás zajímat
Deníkům vzrostla čtenost. Nejvíce Hospodářkám a Sportu, na čele zůstává Blesk
Nová data čtenosti Media projektu přinesla tištěným deníkům pozitivní
zprávu. Většina z nich si oproti datům za předcházející období
polepšila. Nejčtenější zůstává Blesk, nejvyšší nárůst čtenosti
zaznamenaly Hospodářské noviny a v meziročním srovnání deník Sport.
Předsedou představenstva PNS je Ivo Kalík, střídá Víta Rozsypala
První novinová společnost (PNS) mění po více než sedmi letech vedení.
Z pozice předsedy představenstva odchází Vít Rozsypal, kterého nahrazuje
manažer Ivo Kalík.
Economia loni zvýšila obrat a zlepšila hospodaření, ztrátu snížila
Economia v roce 2025 zvýšila obrat na 570 mil. Kč a zlepšila
hospodaření. Provozní výsledek se po roce vrátil do zisku a čistá ztráta
klesla z 18,5 mil. Kč na necelé tři miliony korun.