Autor textu ČTK
Evropský mediální zákon chce zavést špehování novinářů
Připravovaný evropský mediální zákon, který měl původně chránit
novináře a mediální pluralitu, se obrací proti principům nezávislé
žurnalistiky.
Velké diskuse vyvolává v těchto dnech mezi evropskými politiky a zástupci médií možné uzákonění odposlechů telefonické komunikace novinářů, na němž se minulý týden shodly členské státy Evropské unie. Pirátský europoslanec Marcel Kolaja dnes ČTK řekl, že Evropský parlament se pokusí tuto možnost, kterou hlasitě kritizují novinářské organizace, co nejvíce omezit. Podle místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové nemůže obecné zdůvodnění otázkami národní bezpečnosti sloužit jako záminka ke sledování komunikace novinářů.
Téma špionážního softwaru využívaného proti novinářům je součástí normy o svobodě médií (Media Freedom Act), kterou loni Jourová předložila ve snaze zlepšit podmínky práce novinářů, jejich nezávislost a pluralitu médií. Komise se pokusila striktně omezit na úrovni EU dosud neregulovanou škálu možností, za nichž mohou státní orgány během vyšetřování některých zvláště závažných zločinů odposlouchávat novináře či jejich zdroje. Členské země však toto spektrum výrazně rozšířily i na další případy. Část z nich vedená Francií se pokusila prosadit obecnou podmínku, aby odposlouchávání bylo možné ve všech případech týkajících se národní bezpečnosti, což se nakonec nepovedlo. Podle diplomatů členských zemí je ale přísnější podoba normy vůči novinářům ospravedlněná. Činitelé komise tvrdí, že jakákoli verze nařízení bude lepší než současný neregulovaný stav nechávající státům úplnou volnost, lepší by však podle nich bylo možnosti odposlechů omezit.
„Samozřejmě, že budu hájit návrh komise, který považuji za lepší pro novináře i pro celou společnost. Národní bezpečnost není a nemůže být bianko šekem ke sledování," odpověděla na dotaz ČTK Jourová. Řada novinářských organizací včetně Evropské federace novinářů či Reportérů bez hranic má z přístupu členských zemí velké obavy. Podle nich bude ustanovení snadno zneužitelné proti novinářům a výrazně omezí ochotu jejich zdrojů sdělovat citlivé informace.
Státy již svou pozici k zákonu na ochranu médií sjednotily, nyní je na řadě Evropský parlament. Europoslanci dávají najevo, že členské země zašly příliš daleko a mohly by mít nad novináři nežádoucí kontrolu.
„Většina europoslanců chce v pozici EP podmínky využívání spyware na novináře zpřísnit, abychom riziko zneužití co nejvíce omezili," řekl ČTK Kolaja, který se věnuje tématu zneužívání špionážních technologií vůči kritikům některých vlád. Připomněl, že obecná definice zájmů národní bezpečnosti vedla v nedávné minulosti ke sledování novinářů v Polsku, Řecku či Španělsku v rámci takzvané aféry Pegasus.
Rumunská zpravodajka parlamentního návrhu Ramona Strugariuová z řad evropských liberálů se již nechala slyšet, že chce v textu tuto možnost co nejvíce zúžit a vyžadovat schválení odposlechů soudem. Naproti tomu část nejsilnější skupiny lidovců a další pravicové strany dávají najevo, že by státy měly mít možnost sledovat novináře ve více případech, než je například hrozba teroristického útoku.
EP by svou pozici k normě měl schvalovat na podzim, následné jednání o její konečné podobě se státy a komisí se očekává ke konci roku.
# média # žurnalistika # Evropský parlament # Evropská komise # legislativa # novinář # EU # zákon # Media Freedom Act
Mohlo by vás zajímat
Aktualizováno # Aktuality # Audio
Radiodays Europe 2026: Audio se mění v digitální ekosystém
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Young Lions pro Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Prazdroj
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.