Autor textu MediaGuru
Nejdelší dobu před televizní obrazovkou tráví z diváků střední Evropy
Maďaři, nejvíc se sledovanost loni zvýšila v Česku a na Slovensku.
V uplynulém roce dosáhla televizní sledovanost rekordních hodnot nejen v České republice, ale také v celém středoevropském regionu. Důvodem byla především celosvětová pandemie onemocnění covid-19 a navazující vládní opatření proti jeho šíření, jež vedly k tomu, že lidé trávili mnohem více času doma. Patrný byl nárůst sledovanosti napříč všemi věkovými skupinami diváků včetně těch nejmladších ve věku 4–14 let.
Z okolních států vzrostla televizní sledovanost nejvíce na Slovensku, a to meziročně o 8 %. „Ke stejnému meziročnímu nárůstu došlo také v České republice, ale zatímco u slovenských diváků se zvýšil průměrný čas před televizními obrazovkami na 4 hodiny a 17 minut denně, Češi trávili se svými oblíbenými pořady v průměru 3 hodiny a 41 minut,“ popsal Pavel Müller, Head of Research & Marketing ve společnosti Atmedia.
Největšími televizními fanoušky ve středoevropském regionu jsou ovšem obyvatelé Maďarska. Už v roce 2019, který nebyl poznamenán celosvětovou pandemií, trávili sledováním televize v průměru 4 hodiny a 39 minut, v loňském roce to již bylo bezmála 5 hodin. Naopak nejméně ze všech středoevropských zemích vzrostla v tomto období televizní sledovanost v Polsku, kde došlo k meziročnímu nárůstu o 2 %. Přesto však trávili obyvatelé Polska sledováním televize více času než jejich čeští sousedé, v průměru 4 hodiny a 23 minut denně.
Televizní sledovanost rostla vloni jak v České republice, tak v okolních státech napříč všemi věkovými skupinami diváků. Zatímco v Polsku došlo k nárůstu především u nejstarších diváků nad 55 let, u nás rostla sledovanost nejvíce u diváků ve středním věku. Vzrostla ale také televizní sledovanost u dětí ve věku 4–14 let – v Česku o 6 %. Ještě výraznější nárůst zaznamenalo Slovensko, kde došlo k 12% nárůstu a dětští diváci trávili sledováním televize v průměru 2 hodiny a 50 minut denně. Přibližně stejnou dobu trávily před televizními obrazovkami také děti v Maďarsku.
Vedle zpravodajských pořadů, se kterými trávili televizní diváci v předchozím roce mnohem více času, neboť jim poskytovaly nové informace o celosvětové pandemii a přijatých vládních opatřeních, se zvýšenému zájmu těšily také tematické stanice zaměřené na filmy, seriály nebo dokumenty. Například sledovanost placených filmových a seriálových kanálů AMC, AXN, CS Film, FilmBox, Film+ nebo JOJ Cinema vzrostla meziročně o 42 %. Podobně tomu bylo také u dokumentární stanic CS History, CS Mystery, National Geographic nebo Spektrum.
Další informace si můžete prohlédnout v grafickém znázornění v dokumentu níže.
-mav-
# sledovanost # TV # koronavirus # Slovensko # Atmedia # Polsko # Maďarsko # CEE
Autor textu MediaGuru
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.