Autor textu MediaGuru
Obchodní ředitel slovenské televizní skupiny Joj Martin Heržo je prvním
hostem rozhovorového projektu, který uvedlo zastupitelství Atmedia.
Slovenská televizní skupina TV Joj plánuje spuštění vlastní placené video platformy a také sportovního televizního kanálu. V prvním díle nového projektu Atmedia Insight: Expert Talks to uvedl obchodní ředitel TV Joj Martin Heržo. Rozhovor s ním vede managing directorka zastupitelství Atmedia Michaela Vasilová.
Platformy typu video on demand (VOD) dnes mají podle jeho slov téměř všichni lokální hráči. Na druhé straně jsou ale SVOD platformy typu Netflixu, HBO Go, Amazonu nebo Disney+. Zde očekává, že do tohoto prostředí nakonec všichni lokální hráči také vstoupí. „My na tomto poli již také vyvíjíme aktivitu, možná ještě letos stihneme spustit na Slovensku vlastní SVOD platformu. V rámci této platformy budeme divákům poskytovat obsah dříve než v lineární televizi, případně jim budeme nabízet speciální obsah, za který budou platit. Ale gros financování a vůbec života televizních stanic je a bude z komerce,“ popisuje Martin Heržo.
Dalším významným projektem má být rovněž spuštění vlastního sportovního kanálu, který se zaměří především na lokální sport. „To je to, co nás definuje. Jsme slovenská televizní skupina a nový televizní kanál toho bude odrazem. Takovou televizní stanici je samozřejmě potřeba doplnit dalším obsahem, aby mohla vysílat zajímavý program v průběhu celého dne. Proto se zaměříme také na studia, sportovní dokumenty atp.,“ říká.
Sportovní kanál by tak doplnil stávající tematické stanice skupiny Joj, kam vedle hlavního kanálu patří stanice Plus (zaměřená na filmy), Wau (zaměřená na seriály) a Joj Cinema (prémiové filmové). V Česku pak vedle stanice Joj Family vlastní Československou filmovou společnost, pod kterou patří kanály CS Film, CS History a CS Mystery.
Na slovenském televizním trhu nepůjde o jediný nový sportovní kanál, ten připravuje také veřejnoprávní RTVS. Podle Živé.sk by jeho testovací vysílání mohlo začít ještě před začátkem MS v hokeji, které začíná 21. května.
Televizní sledovanost po dobu pandemie covid-19 na Slovensku vzrostla v porovnání s běžnými hodnotami o 30 až 40 %. „Zpočátku lidé sledovali především zpravodajství, zajímali se o dění kolem pandemie. Po určitém čase však začala sledovanost zpravodajství klesat, lidé toho měli dost, situace se nezlepšovala. Velký boom poté zaznamenala zábava," popisuje Martin Heržo.
V rozhovoru se také věnuje rozdílům v preferencích českých a slovenských televizních diváků. Domnívá se, že Slováci jsou povahově živelnější, Češi jsou naopak více rezervovaní. Češi jsou podle jeho slov možná více kutilsky zaměření, fungují programy, které jsou orientované na hobby. Slováky naopak víc zajímá oblast lifestyle. „To je také jeden z důvodů, proč je velmi těžké programovat československou stanici, která by měla vlastní produkci. Proto se do toho dnes ani nikdo nepouští a také z tohoto důvodu není Joj Family věrnou kopií slovenské Joj. Na Joj Family nabízíme divákům českou produkci, například české filmy, a tento obsah poté doplňujeme slovenským, který může fungovat na obou trzích,“ říká.
Celý rozhovor si můžete poslechnout níže (rozhovor obsahuje titulky).
Televize Joj konkuruje na slovenském televizním trhu stanici Markíza ze skupiny CME. Ta na poli SVOD disponuje portálem Voyo, na který se chce letos zaměřit a plánuje počet jeho předplatitelů navýšit.
Pod značkou Atmedia Insight: Expert Talks chce Atmedia průběžně publikovat video rozhovory se zástupci televizních stanic a dalšími osobnostmi televizního a mediálního trhu. „V průběhu letošního roku plánujeme vydat hned několik takových rozhovorů, nabízet je budeme jak v podobě videa, tak v písemné formě,“ popisuje Pavel Müller, Head of Research & Marketing ve společnosti Atmedia, který je pod projektem podepsán. Atmedia zastupuje na českém televizním trhu asi třicet tematických televizních stanic.
-mav-
# TV # video # online # TV Joj # sport # VOD # SVOD # Atmedia # Michaela Vasilová # Martin Heržo
Autor textu MediaGuru
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.