Autor textu MediaGuru
Samostatný rozpočet na public relations má v Česku jen dvě třetiny firem,
ukazuje průzkum organizace PR Klub.
Dvě ze tří firem na českém trhu mají stanovený samostatný rozpočet na PR – čtvrtina z nich investuje do komunikace více než 3 miliony korun ročně, další čtvrtina mezi jedním a třemi miliony. Zbytek firem se samostatně vyčleněnými financemi nedisponuje. Právě nedostatečný rozpočet je přitom druhou nejčastější komplikací práce PR manažerů, a to hned po nedostatečném počtu lidí v interním PR týmu. Vyplývá to z průzkumu mapující „Postavení a směřování PR ve firmách“, který realizovala výzkumná agentura Ipsos v září 2019 pro profesní organizaci PR Klub.
Nejčastěji mají stanovený rozpočet na PR firmy, které mají více než pět set zaměstnanců. „Jen asi desetina PR manažerů je však s výší rozpočtu zcela spokojena. Naopak celé třetině nedostatečný rozpočet neumožňuje využívat efektivně nástrojů PR a komunikace na budování reputace značky, pro kterou pracují,“ říká Pavel Vlček, předseda Výkonného výboru PR klubu.
Naopak samostatný rozpočet na PR nejčastěji nemají malé firmy do 50 zaměstnanců a také některé organizace veřejné správy. Financování potřeb pro PR pak řeší jednotlivě po schválení ředitelem organizace nebo z rozpočtu marketingového oddělení. Pro svou práci by v těchto případech PR manažeři potřebovali rozpočet alespoň ve výši do půl milionu nebo do milionu korun ročně.
-stk-
Autor textu MediaGuru
Nejsledovanějším pořadem pátečního večera po 20:00 zůstává
v divácké skupině starší 15 let Všechnopárty. Následovala komedie
Marečku, podejte mi pero!, která měla zároveň nejvyšší sledovanost
v 15–54.
Glow21je společným dílem Petra Čecha a jeho zastupující agentury The
Playbook House, českých expertů na leadership a firemní rozvoj Luboše
Kastnera a Jiřího Panušky, kteří stojí za manažerskou
společností BC21.
Důvěra lidí v novináře není podle nové studie publikované v Journal of
Law and Economics dána pouze kvalitou médií, ale zásadně ji ovlivňuje
také fungování právního státu. Výzkum, na němž se podílel i ekonom
Niclas Berggren z VŠE, ukazuje, že silnější instituce a vymahatelnost
práva souvisejí s vyšší mírou důvěry v média.