Autor textu MediaGuru
Průměrná délka denního času věnovaného sledování televize se loni
zvýšila na téměř čtyři hodiny. Za rok dvojnásobně narostla i tzv.
odložená sledovanost.
V roce 2020 strávili diváci sledováním televize rekordní dobu za 24let existence peoplemetrového měření. V divácké skupině 15+ věnovali diváci televizi téměř 4 hodiny denně (3 hodiny 59 minut). Od ledna do prosince narostl průměrný čas strávený u televize o 43 min (na 4 hodiny 47 minut), což odpovídá průměrné délce hlavní zpravodajské relace. Trend vyšší sledovanosti potvrdil i letošní leden, kdy průměrný čas u televize byl 4 hodiny 45 minut. Odložená sledovanost za posledních dvanáct měsíců dvojnásobně rostla. Uvedla to televizní asociace ATO, která je zadavatelem měření TV sledovanosti na českém trhu.
„Konec roku je již tradičně spojený s pestřejší nabídkou televizních pořadů i vánočních premiér. Dalo by se říct, že v mnohých rodinách patří společné sledování pohádek i filmů mezi vánoční rituály. Loňský prosinec nás přesto překvapil vysokou hodnotou ukazatele ATS ve výši 4 hodin a 47 minut u osob starších 15 let. Průměrná odsledovaná doba se meziročně zvýšila téměř o půl hodiny,“ uvedla Hana Havlíčková, analytička ATO.
Diváci sledovali pořady v průběhu celého dne. Během hlavního vysílacího času od 19.00 do 23.00 se diváci průměrně denně dívali 1 hodinu 51 minut, od ledna do prosince 2020 tak tato hodnota narostla o 14 minut.
Do popředí se dostává i odložené sledování televize, tedy sledování pořadů v časech, které si zvolí sám divák podle své nálady a časových možností. Ta se zvýšila dvojnásobně a v letošním lednu představovala více než 34 minut (34:25 min). „Růst odložené sledovanosti se stává trendem poslední doby. Nárůst hodnot je zcela jistě ovlivněn i větším množstvím času stráveným doma vlivem pandemie, nicméně věříme, že divák si vytvoří návyk, který nahraje televizi v jejím budoucím soupeření s internetem,“ říká Vlasta Roškotová, jednatelka ATO.
Pravidelná televizní data přináší trhu Projekt měření televizní sledovanosti PCEM, organizovaný Asociací televizních organizací (ATO) ve spolupráci s výzkumnou agenturou Nielsen Admosphere.
-mav-
# sledovanost # TV # Nielsen Admosphere # ATS # share # ATO # ratng # PCEM # time shift
Autor textu MediaGuru
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.