Autor textu MediaGuru
Programové schéma Televize Seznam naváže na podzim na jeho podobu
z letošního jara. Stojí především na reprízách českých filmů a seriálů.
Celoplošná Televize Seznam pokračuje v programování z prvního pololetí. Hlavními pilíři podzimního schématu budou úterní a čtvrteční české filmy, které doplní další dva dny s českým seriálovým obsahem.
Z tuzemských filmů uvede Seznam například trilogii o rodině Homolkových, dále filmy Jáchyme, hoď ho do stroje, Sněženky a machři, Obecná škola či série filmů o básnících od Dušana Kleina. Ve čtvrtek naváže Televize Seznam na jarní schéma další sadou českých filmových detektivek ze 70. a 80. let jako například Holka na zabití nebo Smrt stopařek.
Středeční a sobotní večery budou patřit českým seriálům, konkrétně Synové a dcery Jakuba Skláře, Velké sedlo, Případ pro zvláštní skupinu nebo Strážci duší s Lukášem Vaculíkem v hlavní roli.
Z vlastní tvorby televize natočila premiérové díly pořadu Moje místa, ve kterých od října představí divákům ve středu večer od 21:30 oblíbená zákoutí například Martiny Preissové, Osmanyho Laffity, Nely Boudové, Daniela Krejčíka, Pavla Nečase a dalších.
Páteční večery jsou vyhrazeny pro zahraniční tituly Lara Croft ̶ Tomb Raider, Pulp Fiction: Historky z podsvětí, Sin City ̶ město hříchu, Dobrý Will Hunting a další. V nabídce se objeví i komedie s Terencem Hillem a Budem Spencerem.
Do podvečerního času nasazuje Seznam britské reality show Zahradní proměny a Miluj svoji zahradu. Během dne bude Televize Seznam pokračovat ve vysílání zahraničních krimi seriálů Zákon a pořádek: Zločinné úmysly, Vražedná čísla a Případy detektiva Murdocha.
Podíl Televize Seznam dosáhl za období prvního letošního pololetí 1,61 % (15-69, celý den), což bylo o 0,80 procentního bodu více než za stejné období o rok dříve (zdroj dat: ATO-Nielsen). Televizi Seznam se tak programování postavené na reprízách českých filmů a seriálů odráží v nárůstu sledovanosti.
-mav-
# TV # seriál # program # share # Televize Seznam # podzim # programové schéma # český film
Autor textu MediaGuru
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.