Autor textu MediaGuru
Večerní vysílání Televize Seznam se v podzimním čase opře především
o českou archivní filmovou a seriálovou tvorbu.
Hlavním pilířem podzimního schématu Televize Seznam zůstane tuzemský obsah v podobě úterních krimi, středečních seriálů a čtvrtečních komedií. Vysílat se budou v uvedených dnech od 20:10.
Z českých filmů odvysílá Televize Seznam například filmy Starci na chmelu, Šest medvědů s Cibulkou, Adéla ještě nevečeřela, Noc na Karlštejně, Jáchyme, hoď ho do stroje nebo na cyklus o básnících. Z detektivek se objeví filmy Holka na zabití, Smrt stopařek, Jeden z nich je vrah a z krimi seriálů na Stopy zločinu v hlavní roli s Jiřím Bartoškou, Případy pro zvláštní skupinu s Terezou Brodskou, Jiřím Schmitzerem a Josefem Somrem nebo Případy podporučíka Haniky s Vladimírem Dlouhým.
Páteční večer bude určen zahraničním filmovým tvářím, komediím s Terencem Hillem a Budem Spencerem, v nabídce budou i filmy Sexy Pistols, Pařba ve Vegas, Pařba v Bankoku, Pařba na třetí či Wasabi.
Na sobotní večer zařadí Televize Seznam britský seriál Profesionálové. Neděle má patřit filmové klasice – například filmy Bílý tesák s Francem Nerem, Spartakus s Kirkem Douglasem a Laurencem Olivierem, Coganův styl s Clintem Eastwoodem, Zúčtování s Rockem Hudsonem nebo Django s Francem Nerem.
Během dne bude Televize Seznam pokračovat ve vysílání zahraničních krimi seriálů (Hudson a Rex nebo patnáctá řada Případů detektiva Murdocha). Každý podvečer bude opět patřit reality show a pořadům jako Zahrada a dvorek na míru, Z ruiny dům snů, Farma jako nová či Domov pro tebe.
Podíl Televize Seznam na sledovanosti dosáhl v prvním pololetí 2024 výše 1,73 % v divácké skupině 18-69 let a meziročně se zvýšil o 0,11 procentního bodu. Za období prvních šesti měsíců televize oslovila 3,8 mil. televizních diváků v uvedené cílové skupině (zdroj dat: ATO-Nielsen, 1.1.-30.6. 2024).
-mav-
# TV # seriál # film # program # vysílání # Televize Seznam # krimi
Autor textu MediaGuru
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.