Autor textu MediaGuru
Streamovací služby stále více přistupují k vytváření balíčků
napříč různými provozovateli. Ve Spojených státech se streamovací trh
blíží nasycení, poznamenává Erika Luzsicza.
Streamovací obři udělali opět krok blíže ke klasické kabelové televizi. Jak je to možné? Donutila je k tomu konkurence, respektive honba za novými platícími zákazníky? Ty je na zasyceném streamovacím trhu stále těžší získat, v mnohých případech i udržet, proto postupně dochází k agregaci. Pomyslnou lavinu spustilo před několika dny Disney společně s Warner Bros. Discovery, kteří představili nový balíček, který divákům nabídne služby Disney+, Hulu a Max.
Netrvalo to dlouho a v těchto dnech s konkurenční nabídkou přišla společnost Comcast. Ta nabídne svým zákazníkům v jednom balíčku Peacock, Apple TV + a Netflix dohromady. A samozřejmostí je zvýhodněná cena.
Za zmínku stojí i projekt Disney, Warner Bros. Discovery a Fox Crop., kteří se domluvili na společné službě, zaměřenou na sportovní přenosy. Vytěžit u toho chtějí zejména kanál ESPN+ a dále pak lineární kanály jednotlivých společností. Tato streamovací služba by měla být spuštěna letos na podzim. Přezdívat se jí začalo Spulu, tedy kombinací slov sport a Hulu (tato služba spadá pod Disney).
Proč se trh streamovacích služeb rychle mění a aktuální hledá útočiště právě v balíčkování? Studie agentury Kantar uvádí, že jen ve Spojených státech, tedy pomyslné matce televize a streamovacích služeb, je trh nasycený. Streamovacích služeb využívá 95 % domácností, tedy nějakých 125 milionů. V prvním čtvrtletí tohoto roku byl zaznamenán počet nových předplatitelů jen o jednu desetinu procenta ve srovnání s koncem loňského roku. V průměru si americká domácnost předplácí 3,9 služeb.
Kantar ve své studii uvádí, že největší růst zaznamenaly Apple TV+ a Peacock. Naopak největší odliv předplatitelů zaznamenalo Prime Video. Jestliže si chtějí jednotlivé společnosti udržet z dlouhodobého hlediska růst příjmů, musí tudíž přicházet stále s novými a atraktivními nabídkami.
Autorka textu: Erika Luzsicza, Axocom
# TV # streaming # VOD # SVOD # balíček # koncentrace # bundle
Autor textu MediaGuru
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.