Autor textu MediaGuru
První měsíc letošního roku nepřinesl změny v prodejních trendech
českých tištěných deníků.
Vstup do nového roku nepřinesl změny trendu v prodeji tuzemských deníků. Ukazují to lednová data ABC ČR, podle nichž se v průměru každý den prodávalo 558 tisíc kusů deníků, což bylo o 11 % méně než v prvním měsíci roku 2019. Žádný z tuzemských deníků si v souhrnném prodaném nákladu nepolepšil.
Ve volném prodeji se v letošním lednu prodalo o 9 % méně deníků než v lednu 2019 a pomocí předplatného se prodej deníků snížil o 7 %.
Nejprodávanějším deníkem zůstává Blesk, jehož lednový výsledek je ovlivněn významným snížením prodejů tzv. elektronické verze (meziročně -83 %). To se týká také deníku Sport, kde se prodej elektronické verze snížil o více než 50 %.
Deníky skupiny Czech News Center (CNC), především Blesk a Aha!, pokračují v postupném zvyšování počtu předplatitelů, přestože v jejich celkovém objemu není počet předplatitelů tak významný.
| deník | prodaný náklad | změna vs. I/2019 (%) | pultový prodej | změna vs. I/2019 (%) | předplatné | změna vs. I/2019 (%) |
| Blesk | 170 821 | -15,4 | 143 536 | -8,4 | 9 766 | 2,5 |
| MF Dnes | 102 677 | -7,8 | 31 879 | -10,2 | 57 725 | -6,6 |
| Deník | 93 790 | -9,6 | 22 804 | -13,2 | 63 739 | -9,3 |
| Právo | 62 384 | -7,3 | 34 634 | -7,9 | 25 336 | -5,4 |
| Aha! | 39 800 | -8,5 | 37 457 | -9,1 | 594 | 7,4 |
| Lidové noviny | 31 468 | -6,6 | 7 510 | -11,9 | 13 971 | -7,9 |
| Hospodářské noviny | 30 128 | -10,1 | 2 262 | -13,8 | 14 732 | -11,9 |
| Sport | 26 769 | -17,2 | 19 384 | -6,4 | 3 084 | -2,7 |
| celkem | 557 837 | -11,1 | 299 466 | -9,0 | 188 947 | -7,4 |
Zdroj: ABC ČR
-mav-
# Blesk # print # tisk # ABC ČR # prodej # deník # Sport # Aha! # Lidové noviny # MF Dnes # Právo # Hospodářské noviny # Deník
Autor textu MediaGuru
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Značka Ontario spouští novou kampaň, propojuje domácí mazlíčky
s kanadskou divočinou.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.