Autor textu MediaGuru
Česká televize zaznamenala v únoru souhrnný podíl 33,94 % a meziročně
si polepšila o téměř tři procentní body.
Stanice České televize dosáhly v únoru souhrnného podílu ve výši téměř 34 % v divácké skupině 15+, což byl nejlepší výsledek na televizním trhu. Druhý měsíc po sobě tak ČT dosáhla vyššího než 30% podílu. ČT byla v uvedené cílové skupině nejsilnější jak v celodenním vysílání, tak v hlavním vysílacím čase. Skupina Nova zůstává nejsilnější v diváckých kategoriích 15-54 a 15-69.
Meziročně si polepšily především stanice ČT a rovněž také stanice zastupitelství Atmedia. Česká televize rostla díky zpravodajské ČT24, která si v únoru meziročně polepšila o dva procentní body na 6,14 % (15+). Ke zvýšení podílu také pomohl nový kanál ČT3, který si připsal v únoru 1,36 % (podíl pro celý den, nikoli v čase vysílání).
K pěti nejsledovanějším pořadům se v únoru zařadily seriály Zločiny Velké Prahy (nejsledovanější díl 2,07 mil. diváků 15+) a Kukačky (1,7 mil.), dále Televizní noviny (1,7 mil.), Hlava Medúzy (1,57 mil.) a Slunečná (1,4 mil.).
| celý den | 15+ | změna vs. II/20 (pb.) | 15-54 | změna vs. II/20 (pb.) | 15-69 | změna vs. II/20 (pb.) |
| ČT celkem | 33,94 | +2,9 | 28,43 | +2,8 | 31,32 | +3,2 |
| Nova Group | 26,51 | -1,2 | 34,00 | -0,9 | 29,55 | -1,2 |
| FTV Prima | 23,35 | -0,4 | 21,48 | -1,7 | 23,36 | -0,8 |
| Atmedia | 4,75 | 0,0 | 4,93 | +1,0 | 5,06 | +0,5 |
| Barrandov TS | 4,63 | -1,3 | 2,19 | -0,6 | 3,38 | -1,2 |
| Stanice O | 0,36 | 0,0 | 0,70 | -0,1 | 0,48 | 0,0 |
| prime-time | 15+ | změna vs. II/20 (pb.) | 15-54 | změna vs. II/20 (pb.) | 15-69 | změna vs. II/20 (pb.) |
| ČT celkem | 32,21 | +2,6 | 28,15 | +2,5 | 30,22 | +2,9 |
| Nova Group | 30,54 | -0,8 | 37,33 | +0,1 | 33,20 | -0,7 |
| FTV Prima | 24,61 | -0,7 | 22,72 | -2,1 | 24,54 | -1,2 |
| Barrandov TS | 4,13 | -0,9 | 1,65 | -0,6 | 2,96 | -0,9 |
| Atmedia | 3,39 | -0,2 | 3,69 | +0,8 | 3,57 | +0,2 |
| Stanice O | 0,25 | 0,0 | 0,42 | 0,0 | 0,31 | 0,0 |
Zdroj: ATO-Nielsen Admosphere, TV živě+TS0-3, prime-time = 19:00-23:00
-mav-
# sledovanost # TV # TV Prima # TV Nova # share # rating # Česká televze
Autor textu MediaGuru
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.