Autor textu MediaGuru
Krajský soud v Českých Budějovicích souhlasil s tím, aby firma Crane
Constancy Investments dostala z prodeje částí vydavatelství Mladá fronta
7,7 milionu Kč.
Krajský soud v Českých Budějovicích souhlasil s tím, aby firma Crane Constancy Investments (CCI) dostala z prodeje částí vydavatelství Mladá fronta 7,7 milionu Kč. Navrhla to insolvenční správkyně Petra Hýsková, CCI je jedním ze zajištěných věřitelů. Námitky, jež podala společnost Bohemia Silver, jeden z věřitelů, soud neuznal. Vydání dalších výtěžků a prodeji jiného majetku vydavatelství brání to, že není pravomocné rozhodnutí o konkursu. Vrchní soud v Praze zatím nerozhodl o odvolání, jež proti konkursu podala Mladá fronta a někteří věřitelé.
Provoz vydavatelství ukončil loni před Vánoci soud. Věřitelé podle starších údajů žádají asi 400 milionů Kč. Kumulovaná ztráta Mladé fronty byla koncem loňského roku téměř 200 milionů. Firma už nemá žádné zaměstnance.
Firma CCI získá díky prodeji knižní divize vydavatelství 7,7 milionu. Soudce Miloš Vondráček také vyslovil souhlas s tím, aby se vyplatila téměř půlmilionová záloha na odměnu insolvenční správkyni.
V lednu se v dražbě prodala Online divize vydavatelství včetně ochranných známek tištěného časopisu Euro, koupila ji společnost Internet Info za 15,8 milionu Kč. Stejný měsíc se vydražily některé časopisy za téměř 4,2 milionu. V únoru koupila firma Albatros Media za 14 milionů knižní divizi vydavatelství.
Prodeji dalšího majetku brání podle Hýskové zákaz zpeněžování, protože rozhodnutí o konkurzu na Mladou frontu není pravomocné. Vrchní soud v Praze dosud nerozhodl o několika odvoláních. „Stále nemáme usnesení o konkursu v právní moci. Odvolání podal dlužník (Mladá fronta) a někteří věřitelé jako Lion Sport, PAD Group, Jaromír Soukup Consulting," řekla správkyně.
Hýsková zatím také nemohla vydat peníze firmě CPI, kvůli odvolání. Krajský soud v Českých Budějovicích vyhověl v dubnu návrhu správkyně, aby CPI dostala z výtěžku prodeje částí vydavatelství 25,8 milionu Kč. CPI je jedním ze zajištěných věřitelů. Firmě CPI, jejímž většinovým vlastníkem je Radovan Vítek, dlužilo vydavatelství Mladá fronta 23,2 milionu Kč. CPI vlastnila jako zajištěný věřitel některé ochranné známky i internetové domény jako euro.cz nebo profit.cz.
Přehled pohledávek za majetkovou podstatou Hýsková zpracovává. Podle jejího staršího vyjádření budou v řádech desítek milionů korun včetně peněz, jež Mladá fronta dluží svým dnes již bývalým zaměstnancům.
Zbývá i část majetku, který by šlo prodat. „Pořád je tam ještě soubor ochranných známek, soubor domén, nějaká výpočetní technika, vozidlo. My ale potřebujeme s konečnou platností vědět rozhodnutí o způsobu řešení úpadku v právní moci, protože s plynutím času hodnota těchto věcí ke zpeněžení prostě klesá. V tuto chvíli čekáme na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze," řekla Hýsková.
-čtk-
# Mladá fronta # vydavatelství # insolvence # soud # CPI # CCI
Autor textu MediaGuru
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.