Autor textu ČTK
Sněmovna schválila novely zákonů o ČT a ČRo, změní se výběr radních
Změny ve volbě členů Rady ČT a Rady ČRo by ale měly být platné až od
letošního října, aby neovlivnily probíhající volbu generálního
ředitele ČT.
Část členů rad České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) zřejmě bude volit Senát a zpřísní se také vymezení organizací, které mohou předkládat návrhy kandidátů. Změny ale budou účinné až od letošního října, a neměly by tak zasáhnout do nynějšího výběru nového generálního ředitele veřejnoprávní televize. Vládní novelu s odkladem účinnosti dnes schválila Sněmovna. Na odkladu se dohodla koalice s opozičním hnutím ANO. Opozice přijetí předlohy v dolní komoře měsíce blokovala, její zamítnutí neprosadila. Nyní ji dostanou k posouzení senátoři.
Vládní tábor prosadil v dolní komoře většinou hlasů svých poslanců změny ve výběru radních dvojice veřejnoprávních médií až na čtvrtý pokus. Odkladem účinnosti schváleným podle návrhu ministra kultury Martina Baxy (ODS) a Aleše Juchelky (ANO) by mělo odpadnout opoziční podezření, že koalice chce volbu generálního ředitele ČT kontrolovat. Opoziční ANO a SPD vinily koalici také z toho, že za novelou je její snaha o ovládnutí České televize a Českého rozhlasu.
Koaliční politici naopak opakovaně tvrdili, že cílem navrhovaných změn je naopak posílení odolnosti obou veřejnoprávních médií vůči případným politickým tlakům. Vyšší nezávislost a stabilitu ČT a ČRo má podle vládního tábora zajistit zejména to, že nově nebude možné odvolat rady jako celek, ale jen jejich jednotlivé členy. Debaty o novele trvaly ve sněmovním finále celkem skoro 11 hodin.
„Vládní koalice Petra Fialy (ODS) chce politicky ovládnout veřejnoprávní média, a zneužít tak koncesionářské poplatky všech občanů ve svůj politický prospěch. Jedná se o nástup nové totality v podání Fialovy vlády," prohlásil dnes předseda SPD Tomio Okamura. Baxa ale trval na tom, že zapojením Senátu vznikne pro jakékoli politické reprezentace mnohem větší překážka, aby mohly jakýmkoli způsobem ovlivnit činnost veřejnoprávních médií. Juchelka řekl, že s novelou nadále nesouhlasí. Vládní koalice neustále útočí nejen na média veřejné služby, ale i na noviny plánovaným zvýšením daně z přidané hodnoty, uvedl.
V současnosti volí radní České televize a Českého rozhlasu výhradně Sněmovna. Nově by podle předlohy poslanci vybírali v případě televizní rady 12 členů a senátoři šest. Počet členů Rady ČT by tedy vzrostl proti současnosti o tři na 18. Do Rady Českého rozhlasu by dolní komora volila šest členů a horní komora tři členy. Počet členů rozhlasové rady novela nemění. Kandidáty by mohly navrhovat výhradně organizace představující kulturní, regionální, sociální, odborové, zaměstnavatelské, náboženské, vzdělávací, vědecké, ekologické a národnostní zájmy s nejméně desetiletou historií, tedy nikoli například nově založené, třeba i účelově jako teď.
Koalice původně prosazovala stanovení účinnosti novely 15. den potom, co vyjde ve sbírce. ANO žádalo pozměňovacím návrhem odklad na 1. leden 2024.
Senát by podle novely zvolil tři nové televizní radní do tří měsíců od účinnosti novely. Dále by vybral další členy na tři místa, která by se uvolnila jako první. V případě rozhlasové rady by šest míst obsazovaných nadále Sněmovnou určil los. Zbylé tři pozice by připadly senátní volbě. Všichni nynější členové rozhlasové rady by svá funkční období dokončili. Opoziční SPD v horní komoře zastoupení nemá a ANO jen skromné.
Sněmovna na návrh Jana Laciny (STAN) a Martina Kolovratníka (ANO) upravila podíl hlasů nutných k odvolání generálních ředitelů ČT a ČRo. Nadále bude v radách nutná takzvaná zvláštní kvalifikovaná většina. Nyní platí tato dvoutřetinová většina i pro jejich zvolení. Vládní novela předpokládala, že by pro jmenování nebo odvolání stačila prostá kvalifikovaná většina, tedy nadpoloviční většina hlasů všech členů rady ČT nebo ČRo. Juchelka a Kolovratník neprosadili v jiné úpravě zachování nynějšího kvora i pro jmenování ředitelů.
Dolní komora na návrh Igora Hendrycha (ANO) zrušila současné zákonné pravidlo, podle něhož se třetina členů rad obou veřejnoprávních médií obměňuje každé dva roky. Pravidlo je podle předkladatele překonané, protože funkční období členů rad končí v různých momentech. Sněmovna také srovnala nynější rozdíly mezi zákony o veřejnoprávní televizi a veřejnoprávním rozhlasu a přejmenovala svůj volební výbor na výbor pro mediální záležitosti.
Rady veřejnoprávní televize a rozhlasu představují nástroj, kterým má veřejnost tyto instituce kontrolovat. Do jejich pravomoci patří například schvalování rozpočtu nebo volba generálních ředitelů.
-čtk-
Mohlo by vás zajímat
Aktualizováno # Aktuality # Audio
Radiodays Europe 2026: Audio se mění v digitální ekosystém
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Young Lions pro Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Prazdroj
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.