Autor textu MediaGuru
Druhá vlna pandemie přináší rostoucí zájem veřejnosti o informace,
ukazují data televizní a internetové návštěvnosti.
S nástupem druhé vlny pandemie koronaviru a s vyhlášeným nouzovým stavem od pondělí 5. října se opět zvyšuje zájem lidí o informace z médií. Zpravodajské televizní stanice v uplynulém týdnu zvýšily svůj podíl na sledovanosti, vyplývá z dat ATO-Nielsen Admosphere.
Podíl zpravodajské stanice ČT24 překonal v týdnu od 12. října (42. týden) hranici 7 % (7,07 %, 15+, celý den), což bylo o necelé dva procentní body (+1,43 pb.) více než o týden dříve (41. týden). Svůj podíl na sledovanosti mírně zvýšila v minulém týdnu i CNN Prima News na 0,57 %.
Také zájem o hlavní zpravodajské televizní stanice byl v minulém týdnu ve srovnání s předcházejícím týdnem vyšší. Počet diváků relace Události se zvýšil v průměru o cca 20 % na ČT1 a téměř o třetinu na ČT24. Navýšení počtu diváků vykazovaly i komerční stanice (Nova, Prima) se svými hlavními zpravodajskými relacemi. Navýšení počtu diváků bylo v jejich případě mezi jednotlivými týdny na úrovni cca pěti až deseti procent.
Zvyšuje se ale také návštěvnost zpravodajských internetových stránek. Počet návštěv webů, které jsou zapojeny v měření internetové návštěvnosti NetMonitor a jsou zařazeny do kategorie Zpravodajství, se v minulém týdnu zvýšil o více než deset procent. Počet zhlédnutých stránek narostl ještě výrazněji, a to o téměř pětinu (zdroj: NetMonitor).
Ukazuje se rovněž, že lidé mají důvěru v média veřejné služby. Z průzkumu Kantar CZ, který v neděli zveřejnila Česká televize (ČT), plyne, že v souvislosti s informacemi o covidu-19 důvěřuje nejvíc Čechů expertům a epidemiologům, jsou to více než tři čtvrtiny. Naopak nejméně v tomto ohledu věří premiérovi Andreji Babišovi (ANO), jeho informacím důvěřuje 36 procent lidí. Za epidemiology a experty následují veřejnoprávní média – Český rozhlas a Česká televize, jejich informacím důvěřuje 69 procent, respektive 68 procent lidí. Čtveřici nejdůvěryhodnějších zdrojů uzavírá hlavní hygienička Jarmila Rážová se 67 procenty.
-mav-
# důvěra # sledovanost # TV # zpravodajství # koronavirus # zprávy # Kantar CZ
Autor textu MediaGuru
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.