Autor textu MediaGuru
Po deseti letech opustí funkci generálního ředitele TV Markíza Mathias
Settele, nahradí ho Peter Gažík.
Novým generálním ředitelem a jednatelem Televize Markíza, sesterské televize tuzemské TV Nova, bude od 1. září 2023 Peter Gažík. Vystřídá tak Matthiase Setteleho, který se po deseti letech ve funkci generálního ředitele rozhodl věnovat jiným profesionálním příležitostem. Matthias Settele setrvá v TV Markíza jako jednatel do 31. října 2023 a po svém odchodu z TV Markíza zůstane členem redakční řady CME.
Slovenský rodák Peter Gažík má několikaleté topmanažerské zkušenosti, naposledy působil jako generální ředitel telekomunikačního operátora Yettel Hungary, tuto funkci zastával od ledna 2021. Dříve šest let vedl telekomunikačního operátora O2 Slovakia jako jeho generální ředitel.
„Matthias Settele úspěšně vedl spuštění nových televizních stanic skupiny, implementaci digitální strategie CME, dohlížel na dlouhodobě zvyšující se sledovanost a nedávné spuštění ESG iniciativy CME Cares. Z postu generálního ředitele odchází v době, kdy má TV Markíza silnou pozici na trhu,“ uvedl Dušan Švalek, zástupce generálního ředitele. Dodal, že Peter Gažík potvrdil své lídrovské dovednosti a že věří, že „zlepší už tak velmi silnou pozici TV Markíza“.
Novým generálním ředitelem maďarského telefonního operátora Yettel se místo Petera Gažíka stane Igor Přerovský. Yettel stejně jako TV Markíza vlastnicky spadají do skupiny PPF. Přerovský poslední čtyři roky vedl společnost Creative Dock Group, která se zaměřuje na projekty v oblasti financí a telekomunikací. Předtím 13 let působil ve skupině PPF, mimo jiné řídil z pozice generálního ředitele dceřiné společnosti Home Creditu v USA, Vietnamu a Číně. V letech 2000 až 2006 byl viceprezidentem společnosti Oskar Mobile, nyní Vodafone Czech Republic.
-mav-
# TV # Slovensko # CME # management # generální ředitel # TV Markíza # Mathias Settele # Peter Gažík
Autor textu MediaGuru
Aktualizováno # Aktuality # Audio
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.