Sdílení kol, aut či bytů se v Česku daří

Sdílené ekonomice se v Česku daří, i když je o ní povědomí stále ještě poměrně nízké a některé její služby jsou z legislativních důvodů postupně omezovány. Češi si postupně zvykají na to, že na víkend si mohou půjčit cizí auto, dojet si do města, kde se ubytují u někoho v bytě a projedou se na kole, které si půjčí rovnou na ulici. Kolik kol, aut a bytů se v Česku doposud sdílelo a jaké značky sdílené ekonomiky jsou u nás zatím nejúspěšnější, zmapoval portál Česko v datech.

Pojem „sdílená ekonomika“ zná podle dubnového výzkumu agentury Ipsos pouze 29 % populace. Tyto služby postavené na pronájmu, výměně a sdílení majetku za pomoci digitálních platforem naopak už vyzkoušela čtvrtina Čechů. Zhruba 8 % své služby nebo majetek přes sdílené aplikace nabízí a dalších 10 % se k tomu chystá.

Své nejvýraznější pole působnosti má sdílená ekonomika především v dopravě, ať už se jedná o sdílení automobilů, kol, spolujízdu nebo taxislužbu. Nemálo se toho už napsalo o původně kalifornskému startupu Uber, který propojuje prostřednictvím mobilní aplikace majitele aut se zájemci o převoz.

Díky cenám a průměrné rychlosti dojezdu ve větších městech začal být Uber silnou konkurencí, pouze s tou výjimkou, že její řidiči nebyli profesionálními taxikáři a nemuseli absolvovat třeba povinné zkoušky z místopisu. Podle dat, která měla k dispozici Vládní analýza sdílené ekonomiky, jezdilo v červnu 2017 pro Uber zhruba dva tisíce řidičů, což je dvojnásobek oproti roku 2015. S nimi se svezlo během tří měsíců 177 tisíc unikátních uživatelů. Podle expertního odhadu zaujímá Uber v Praze zhruba 12% tržní podíl, a je tak třetí největší službou v metropoli.

„Podle Vládní analýzy sdílené ekonomiky z roku 2017 je problémem také zdanění Uberu. Výsledkem některých jeho operací a celkové korporátní struktury Uberu jsou totiž minimální daňové příjmy pro státy, ve kterých Uber poskytuje své služby a ve kterých využívá veřejnou infrastrukturu, tedy silnice a dálnice,“ popisuje Zuzana Lhotáková ze společnosti SAS Institute ČR. I z těchto důvodů je dnes Uber plošně zakázán v Německu nebo v Itálii, z měst v Londýně nebo Brně. Česko chce podmínky pro řidiče Uberu a klasické taxikáře postupně sladit a umožnit vyúčtování jak přes taxametr, tak mobilní aplikaci.

Kromě Uberu však na českém trhu fungují ještě služby Liftago nebo Taxify, které ale využívají pouze služeb profesionálních řidičů-taxikářů.

Další z forem, jak se dopravit na kratší, ovšem častěji na delší vzdálenosti bez vlastního vozu, je tzv. carpooling neboli sdílení jízd. Český Jízdomat koupila v roce 2016 francouzská společnost BlaBlaCar, která aktuálně propojuje na 60 milionů řidičů ve 22 zemích světa. Během svého prvního roku působení u nás BlaBlaCar nabídl téměř 1,7 milionu volných míst ke svezení, zprostředkoval zhruba 1 000 jízd denně s průměrnou délkou 197 km. Nejčastější trasy jsou ty mezi Prahou a Brnem, Prahou a Bratislavou a Brnem a Olomoucí. Výhodou pro uživatele služby je, že řidiči často nabízejí svezení i za cenu nižší, než jsou reálné provozní náklady, například v případě služební cesty, oproti veřejné dopravě tak lze ušetřit až 70 % ceny. Průměrná obsazenost aut s BlaBlaCar je pak 2,8 cestujícího, evropský průměr přitom činí 1,7 člověka na jedno auto.

Rovněž je zde možnost tzv. carsharingu, sdílení aut. K 22. květnu 2018 bylo na českém trhu k dispozici 1126 sdílených vozů. Největším hráčem je dnes na českém trhu HoppyGo, které po sloučení se SmileCar nabízí více než 1000 automobilů. Dále tuto službu provozuje v deseti městech ČR společnost Autonapůl se 73 vozy, v Praze a Brně působí Ajo se 48 vozy a v hlavním městě Car4way s 255 vozy.  

Ve městech je možné využít i bikesharing, tedy sdílení jízdních kol. Aktuálně největším provozovatelem u nás je společnost Rekola, která od letošního května operuje v sedmi českých a moravských městech, kde má 650 kol. V roce 2017 zaznamenala 188 tisíc výpůjček a 52 tisíc uživatelů. Podle prognóz by se letos měl počet registrací zdvojnásobit.

Mezi další hráče patří Velonet v Brně se 40 koly, čínské Ofo, které na podzim testovalo 300 kol na Praze 7 a nyní se připravuje na plný provoz v příštím roce, a také Homeport, jenž svá klasická kola i elektrokola už nabízí v pěti zemích.

Kromě kol začala letos v létě Rekola také se samoobslužnou půjčovnou skateboardů, tzv. skatesharingem. Na rozdíl od kol je však nutné zapůjčená prkna vrátit na zatím jen třech speciálně vyznačených místech, a to na Letné a u Stromovky v Praze.

Mimo dopravu je výrazným trendem také sdílení ubytování. Nejrozšířenější službou je u nás Airbnb, která podle údajů Deloitte měla na trhu ubytovacích služeb v loňském roce 5,6% podíl v rámci celé republiky, v Praze dosáhla na 23 %. V Česku se tak ubytovalo 1 020 000 turistů z více než 150 zemí, Čechů v zahraničí pak 424 tisíc. Raketový růst nabídek v posledních letech byl však na konci loňského roku zastaven, protože finanční správa rozhodla, že se nejedná o nájem, ale o ubytovací služby, na které se vztahuje daňová povinnost.

-stk-