Autor textu MediaGuru
Řetězce pomohou rodinám zaměstnanců postižených válkou na Ukrajině
Obchodní řetězce společně oznámily, že vyplatí minimálně 50 % mzdy
rodinám zaměstnanců, kteří museli z důvodu válečného konfliktu opustit
své zaměstnání.
Všechny hlavní obchodní řetězce a online supermarkety vyplatí minimálně 50 % mzdy všem zaměstnancům z Ukrajiny v případě, že budou muset z důvodu válečného konfliktu plnit svou brannou povinnost a přerušit práci v ČR. Chtějí tak zabránit tomu, aby byly jejich rodiny vystaveny další těžké životní situaci kvůli nedostatku finančních prostředků. Všem, kteří odešli podpořit svou vlast, garantují po návratu pracovní místo.
Abecedně se toto prohlášení podle Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR ČR) týká řetězců: Albert, Billa, dm drogerie markt, Globus, Kaufland, Košík.cz, Lidl, Makro Cash & Carry ČR, Penny, Rohlík.cz a Tesco.
Kromě toho už teď zajišťují potravinovou pomoc pro uprchlíky, kteří hledají v ČR azyl, a také posílají potravinové dary v objemu desítek tun přímo na Ukrajinu.
„Našich zaměstnanců z Ukrajiny si velmi vážíme a hledáme cesty, jak jim pomoci v nesmírně těžké situaci. Členové Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR se proto rozhodli, že všem zaměstnancům, kteří se budou muset vrátit na Ukrajinu z důvodu branné povinnosti, bude nadále vypláceno alespoň 50 % jejich mzdy po dobu tří měsíců. A v případě nutnosti bude tento termín prodloužen. Nad rámec běžné dovolené ukrajinským zaměstnancům poskytneme i plně hrazené volno pro zajištění rodinných záležitostí, jako je třeba vyzvednutí členů rodiny od hranic a jejich zabydlení v ČR. Tam, kde to bude možné, jim také nabídneme práci a další potřebnou pomoc,“ shrnuje Tomáš Prouza, prezident SOCR ČR, základní body pomoci zaměstnancům z Ukrajiny.
Více informací najdete v našem pravidelně aktualizovaném Přehledu reakcí na válku na Ukrajině.
-zue-
# obchodní řetězce # SOCR ČR # Ukrajina
Mohlo by vás zajímat
Aktualizováno # Aktuality # Audio
Radiodays Europe 2026: Audio se mění v digitální ekosystém
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Young Lions pro Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Prazdroj
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.