Autor textu ČTK
Ředitel ČRo Zavoral by rád zvýšil poplatek z 45 Kč na 60 Kč
Český rozhlas chce jednat s politiky o navýšení rozhlasového poplatku
z 45 Kč na 60 Kč měsíčně.
Český rozhlas (ČRo) chce jednat s politiky o navýšení rozhlasového poplatku, který je řadu let 45 korun měsíčně. Poslancům ze sněmovního volebního výboru to dnes řekl generální ředitel ČRo René Zavoral. Vzrůst by podle něj měl zhruba k 60 korunám. Protože poplatek stanoví zákon, byla by pro jeho zvýšení nutná i změna zákona v Parlamentu. Spolu s předsedou Rady ČRo Miroslavem Dittrichem poukazoval před poslanci i na to, že vzhledem k inflaci a dlouhé době od jeho posledního zvýšení reálná hodnota poplatku klesá. Volební výbor dnes projednává výroční zprávy o hospodaření a činnosti ČRo za uplynulé roky.
Poplatky tvoří hlavní část příjmů veřejnoprávního rozhlasu. Například v roce 2020 na nich získal přes dvě miliardy korun z celkového objemu výnosů téměř 2,3 miliardy korun.
Předseda Rady Dittrich na dotaz poslankyně Niny Novákové (KDU-ČSL) uvedl, že o navýšení poplatků se vedou debaty. Poukázal na to, že poplatek se neměnil od roku 2005 a vzhledem k inflaci je reálná suma z poplatků nižší než dříve. Argumentoval i tím, že rozhlas například navyšoval počty stanic. „Já mohu říci, že by bylo správné, kdyby bylo možné Českému rozhlasu ten poplatek zvýšit, aby Český rozhlas nemusel v budoucnu omezovat veřejnou službu pro posluchače," řekl.
„My vycházíme z toho, že reálná hodnota těch 45 korun se v dnešní době pohybuje právě na nějakých 45 korunách. A rovnou říkám, že samozřejmě náš zájem je a bude opravdu o to, abychom vedli diskusi s politickou reprezentací o zcela vážně míněném navýšení rozhlasového poplatku alespoň na úroveň, která vykompenzuje za těch x let inflaci,“ řekl Zavoral. Dodal, že podle propočtů rozhlasu to odpovídá zhruba 60 korunám.
Zavoral ujistil, že rozhlas nechce navýšení poplatků bez odpovídajících úsporných kroků. Připomněl snižování počtu pracovních míst z roku 2018 o víc než stovku. V letošním roce chce zrušit 60 pracovních míst. Řekl také, že rozhlas nechce jít cestou omezování služeb a chce nadále rozvíjet své projekty. Ocenil, že rozhlas může do konce roku 2024 využívat výjimku v zákoně o dani z přidané hodnoty, která mu umožňuje využívat širší odpočty na dani a která mu tím přinesla do rozpočtu 120 milionů korun.
Předseda klubu TOP 09 Jan Jakob poznamenal, že vůle ke zvýšení poplatku bude. Poukázal ale na to, že nejde o jednoduchou záležitosti, protože částku stanovuje zákon, proto nepůjde ani o rychlou záležitost. Podle Jakoba panuje shoda na tom, že by valorizace poplatku měla být do budoucna automatická. Podle něj je ale třeba, aby ČRO počítal s tím, že budou nutné úspory.
Výbor dnes doporučil Sněmovně, aby výroční zprávy o hospodaření ČRo za roky 2017 až 2020 schválila. Stejně tak podpořil i zprávy o činnosti veřejnoprávního rozhlasu za roky 2018 až 2020.
-čtk-
# Český rozhlas # volební výbor # Poslanecká sněmovna # koncesionářský poplatek # zákon # René Zavoral
Mohlo by vás zajímat
Aktualizováno # Aktuality # Audio
Radiodays Europe 2026: Audio se mění v digitální ekosystém
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Young Lions pro Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Prazdroj
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.