Rádia odhalila vteřinová data, změří i timeshift. Narostl delší poslech
První výsledky z nového měření poslechovosti rádiových stanic ukazují
na vzestupy poslechovosti v delším období. Hybridní data jsou mezifází
k přechodu na plně elektronické měření.
Zadavatelé a realizátoři národního výzkumu poslechovosti rádií Radioprojekt představili nová data výzkumu, která vzešla z podstatné úpravy metodiky, jejíž podstatou je postupný přechod k pasivnímu měření. V tuto chvíli spočívá v propojení stávající metodiky CATI, založené na deklaraci posluchačů o tom, jaké stanice poslouchají, a automatizovanému sběru dat pomocí chytrých telefonů z projektu adMeter. Výsledkem je hybridní měření.
Hybridní měření přináší vteřinová data a oproti současnosti rozšiřuje možnosti měřeného zásahu v různých časových obdobích, a to i na úrovni měsíce a kvartálu (dosud den a týden). Zároveň přinášejí pohled na poslechovost konkrétních bloků a pořadů či poslechovost v rámci jednotlivých dnů v týdnu. Možné je také analyzovat přelaďování, tedy odchody a příchody ke stanici. V blízké době má přibýt i měření odloženého poslechu (timeshift +7 dnů). Ta by mohla být k dispozici už v příštích datech Radioprojektu za první čtvrtletí 2025. Připravuje se i možnost měření poslechovosti na základě logů.
Už od letošního srpna by mohla být zahrnuta i poslechovost podcastů, které prošly vysíláním v éteru. Zde bude záležet na vyřešení měření timeshiftu i zmiňovaném měření poslechovosti na základě logů, upřesnil MediaGuru.cz za zadavatele Petr Uchytil.
Základní výsledky
- Denní zásah větších stanic nedoznal v nových datech významných změn. Výraznější změny jsou u menších stanic, a to směrem nahoru i dolů. Rozhlas celkem pak v denním poslechu vykazuje dosah 51,8 % (4,787 mil.) populace ve věku 12-84 let.
- Naopak týdenní zásah všech rádií (rozhlas celkem) se zvýšil na 84,05 % (7,776 mil.). U jednotlivých stanic jsou nárůsty až na úrovni několika desítek procent, a to vlivem kulisového poslechu i zahrnutí elektronického měření.
- Zvýšil se také průměrný počet poslouchaných stanic (z 1,8 na 2,8).
- V případě podílu na poslechovosti (share) jsou změny jen mírné.
- Průměrný čas věnovaný poslechovosti (ATS rel.) představuje 227 min (3:47 hod). Je to srovnatelný čas jako v minulých výsledcích. ATS má v nových datech poskytovat reálnější obraz o čase stráveném poslechovostí.
- Nově se objevují informace o dosahu rádií za měsíční a kvartální období.
Nová data si můžete prohlédnout v textu, jehož odkaz uvádíme níže.
Dosavadní metodika výzkumu Radioprojekt byla téměř po dvě dekády (2006-2024) založena na deklaraci posluchačů. Dotazováni byli přes telefon s využitím počítače (CATI). Výzkum sledoval tzv. poslech včera (denní poslech) prostřednictvím činností, které respondenti za den vykonali (snímek dne). Protože ale telefonické dotazování má stále nižší výtěžnost a stávající metodika už obtížně reaguje na nové trendy v poslechovosti v souvislosti s možnostmi onlinového poslechu a poslechu na vyžádání a také rozmachu podcastů, rozhodli se zadavatelé výzkumu pro změnu metodiky výzkumu.
Od nové metodiky si zadavatelé slibují rychlá, podrobná a přesná data s možností detailní analýzy audio poslechu. To má přinést nové možnosti v plánování inzerce a přilákat na radiový trh „nové“ peníze. Nová metodika má také otevřít možnosti crosmediálního využití dat.
Nová metodika v současnosti stojí na hybridních datech, která jsou následně kalibrována. Spočívá ve fúzi dat sbíraných stávajících CATI metodou a k nim přidává data z výzkumu adMeter. Ten je získává na základě audiomatchingu, pasivnímu měření, kdy mobilní telefon snímá zvuky, v jejichž blízkosti se respondenti nacházejí. CATI se opírá o vzorek 26 tisíc respondentů a adMeter, zaznamenávající vteřinový poslech, o vzorek 2 tisíc respondentů. Dosavadních 26 tisíc jednodenních snímků poslechu rádia ročně nahrazuje pro účely fúze 26 tisíc tříměsíčních vteřinových dat ročně.
Kalibrovány jsou jednotlivé denní soubory, aby odpovídaly příslušnému dni v týdnu podle Radioprojektu a samostatně jednotlivé stanice, jejichž minimální daily reach představuje 1,5 %. Jako celky jsou kalibrovány regionální stanice ČRo, Hitrádia a Fajn rádia (ne jednotlivé stanice). Menší stanice není možné korektně matematicky zkalibrovat. Kalibruje se na parametry daily reach a share.
Realizátoři zamýšlejí plynule přejít na plné pasivní elektronické měření do roku 2027. Hybridní data mají být prostředkem k cílovému stavu, ve kterém bude měření plně elektronické. Přechodné období, které letošním rokem nastalo, má sloužit jako prostor pro vyladění budoucího měření. Stávající vzorek CATI o velikosti 26 tis. respondentů (6,5 tis. kvartálně) je rozšířen o data z adMeteru. Ten má zatím 2 tisíc respondentů, postupně by se ale měl rozšířit na 3-4 tisíce. Na jednoho respondenta (dárce) z adMeteru připadají tři respondenti CATI (obdarovaní).
-mav-
# výzkum # Median # Nielsen # audio # měření # adMeter # rádio # Radioprojekt # SKMO # Stem/Mark # poslechovost # hybridní data # CATI
Autor textu MediaGuru
Mohlo by vás zajímat
Aktualizováno # Aktuality # Audio
Radiodays Europe 2026: Audio se mění v digitální ekosystém
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
# Aktuality # TV & video # Audio
Česko hraje ruskou ruletu s nezávislou žurnalistikou, myslí si Larsson
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.