Provozovatelé chtějí od terestrické TV další obchodní modely
Zástupci televizního vysílání považují digitální terestrickou platformu
za klíčovou pro distribuci televizního signálu a přejí si její
zachování i po roce 2030. Zároveň by ale přivítali možnosti monetizace
v této síti.
Zástupci dvou největších operátorů pozemních televizních sítí v tuzemsku i provozovatelé televizního vysílání věří, že pozemní vysílání (DTT) zůstane v Česku zachováno i po roce 2030. Uvedli to na konferenci Digimedia 2022 v minulém týdnu. O osudu celoplošných terestrických sítí po roce 2030 má rozhodnout vláda na základě výsledků jednání Světové radiokomunikační konference, které bude řešit otázku dalšího možného „ukrajování“ televizního spektra ve prospěch mobilních operátorů.
Pro provozovatele televizního vysílání je ale stále podstatnější, aby platforma terestrického vysílání, v Česku profilovaná jako free-to-air, byla obchodně uzpůsobena možnostem monetizace vysílání. „Chceme využívat DVB-T i pro monetizaci, nejen pro šíření signálu. Digitální terestrika je klíčovou platformou, není rozumné uvažovat o jejím rušení, ale je třeba najít optimální využití pro financování televizí," shrnul generální ředitel TV Óčko Štěpán Wolde. Také Lukáš Kubát z televizní skupiny Prima označil digitální platformu za relevantní. „Budeme v ní zůstávat, ale hledáme spíš cesty v nadstavbě," zmínil.
Připravenost k jednáním o nových obchodních modelech v rámci terestrického TV vysílání vyjádřil na konferenci za České Radiokomunikace (CRA) Marcel Procházka, ředitel regulatorního a právního úseku CRA. Zároveň spatřuje budoucnost vysílání v propojování broadbandu a broadcastingu a v technologii 5G broadcastingu. V současnosti se v Česku testuje vysílání 5G Broadcastu do mobilních zařízení. Vysílání umožňuje přenos videa/audia na mobilní telefony, a to bez nutnosti čerpání mobilních dat, i bez SIM.
Zda by do budoucna mohlo vysílání 5G nahradit standardní vysílání, si ale zatím není jistý ředitel divize Techniky České televize Michal Kratochvíl. „5G budoucností je, ale zda půjde o náhradu za klasické TV vysílání, s takovým tvrzením bych byl opatrný," sdělil. Stávajícího testu 5G vysílání, který probíhá v Praze a ve středních Čechách a kterého se účastní stanice ČT sport, ČT2, CNN Prima News a Radiožurnál, by se mohla zúčastnit i TV Nova, připustil na konferenci Josef Uher, technický ředitel TV Nova.
Podle Marcela Procházky zatím nepanuje mezi jednotlivými státy jednotný názor na to, co by se mělo po roce 2030 dít s kmitočty v pásmu 600 MHz, na kterých nyní probíhá televizní vysílání. Společně s Nikolou Chrenčíkovou Pařízkovou z konkurenční společnosti Digital Broadcasting se shodli v názoru, že zájem českých domácností o bezplatný pozemní příjem televize nebude do roku 2030 nijak výrazně klesat. „Už teď vidíme, že přichází období úspor v domácnostech, takže budoucnost bezplatného příjmu TV vidíme pozitivně,“ uvedla Chrenčíková Pařízková. Jak se stát postaví k otázce případného uvolňování pásma 600 MHz, se rozhodne na základě doporučení pracovní skupiny při ministerstvu průmyslu a obchodu, uvedl náměstek ministra Petr Očko.
-mav-
# TV # DVB-T2 # distribuce # mobil # regulace # terestrika # DTT # pásmo 600 MHz # Digimedia 2022
Autor textu MediaGuru
Mohlo by vás zajímat
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Nedělní debata na ČT měla vyšší sledovanost, další povede Dolanský
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Česko hraje ruskou ruletu s nezávislou žurnalistikou, myslí si Larsson
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.