Autor textu MediaGuru
Rada České televize schválila přechod na řádné vysílání celoplošného
zemského vysílání programu ČT3. Vysílání se prodlouží minimálně do
konce roku 2021.
Rada České televize schválila přechod na řádné vysílání celoplošného zemského vysílání programu ČT3. Ve skladbě programu mají nadále převažovat pořady z archivu doplněné o zpravodajské a akviziční pořady se zaměřením na starší divácké skupiny.
V těchto dnech vypršela roční lhůta, ve které ČT3 vysílal v experimentálním režimu a mohl tak vysílat bez schválení Radou ČT. Pro přechod do řádného vysílání ale souhlas rady potřeboval. Vysílat by tak měl do konce roku 2021, první pololetí provozu ČT3 se pokryje z letošního rozpočtu a druhé pololetí z úspor. O pokračování vysílání po roce 2021 chce vést generální ředitel diskuse s Radou ČT, záležet bude na možnostech financování.
Program ČT3 byl spuštěný v pilotním provozu 23. března 2020 jako reakce na koronavirovou pandemii, programově staví především na archivu Československé a České televize. Od poloviny loňského prosince vysílá denně od 9:00 do 22:00, je určen především pro diváckou skupinu 65+. Od letošního února začlenila vysílání i dopoledních zpráv. Celkové odhadované roční výdaje spojené s programem ČT3 dosahují výše 70 až 90 mil. Kč.
Podle obchodního ředitele ČT Hynka Chudárka vysílání kanálu ČT3 neovlivňuje tuzemský reklamní trh. „Z hlediska mediálního trhu je nevýznamný, je to dané zásahem kanálu, ale především cílovou skupinou starší 65 let, protože reklamní prostředí se pohybuje v mladších cílových skupinách," přiblížil.
ČT3 patří podle ČT k nejlépe hodnoceným programům na českém televizním trhu. Stanici vyhledávají zejména diváci starší pětašedesáti let. V této skupině dosáhla ČT3 v průběhu loňského roku v čase svého vysílání podílu na sledovanosti 4,76 % (zdroj: ATO-Nielsen Admosphere).
V reprezentativním výzkumu realizovaném po odstartování vysílání kanálu se 70 % dotazovaných shodlo na tom, že spuštěním ČT3 napomáhá Česká televize nejohroženější skupině, tedy seniorům, překonat pandemii a ulehčit dopady nouzového stavu či karantény. Pro pokračování vysílání se jednoznačně vyslovila i Rada seniorů ČR.
-mav-
# Česká televize # program # Rada ČT # ČT3 # vysílání
Autor textu MediaGuru
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.