Autor textu MediaGuru
Tržby v osobním prodeji loni v Česku dosáhly 9,11 miliardy korun,
meziročně to bylo o 0,2 procenta více.
Osobní či přímý prodej roste, tržby loni v České republice mírně vzrostly a dosáhly 9,11 miliard korun. Zájem je především o prodej kosmetiky a produkty péče o zdraví. Český trh patří mezi nejsilnější v Evropské unii. Ve střednědobém srovnání posledních tří let rostl přímý prodej v České republice průměrným tempem o 4 procenta ročně, to je jeden z nejvyšších nárůstů v Evropě. Celosvětově trh přímého prodeje utržil téměř 4 biliony korun a nabízí možnost výdělku 103 milionům lidí.
„Výsledek je skvělý, dokázali jsme potřetí v řadě stabilizovat tržby nad 9 miliardami korun, a to i ve světle všech negativních vlivů posledních let v čele s vysokou inflací a slabší ekonomikou. Opět jsme potvrdili, že právě osobní kontakt s klientem a dlouhodobý vztah a znalost klienta mají nezastupitelnou roli,“ říká generální sekretářka Asociace osobního prodeje (AOP) Lenka Mrázová.
Přímým prodejem se v České republice na plný úvazek nebo formou přivýdělku živí 310 tisíc lidí, z toho 80 % jsou ženy. „Právě v době ochlazení ekonomiky spojeného s celou řadou negativních vlivů v čele s rostoucími cenami je přímý prodej atraktivní nejen jako hlavní zaměstnání, ale i jako možnost přivýdělku, například pro ženy na mateřské. Umožňuje flexibilitu, rovnováhu mezi pracovním a osobním životem i zajímavé možnosti profesního vzdělání a růstu,“ vypočítává Lenka Mrázová důvody zájmu o práci v přímém prodeji.
Zhruba 35 % z celkových tržeb v České republice tvoří kosmetika a produkty z řady péče o tělo. Prodeje směřující k vylepšení vybavení domácností se na celkových výnosech podílejí také 35 %. Nejrychleji rostoucím segmentem je v poslední době wellness – různé balíčky a procedury už tvoří 25 % celkových tržeb.
Český trh je v osobním prodeji 6. největším v celé Evropské unii, před ČR je jen 5 velkých evropských zemí: Německo, Francie, Itálie, Polsko a Španělsko. Celkově tržby v Evropské unii loni dosáhly přes 700 miliard korun, z čehož více než polovina připadá jen na Německo, naopak tržby dalších velkých zemí, jako jsou Francie či Itálie, v posledním roce klesly. V posledních třech letech tržby přímého prodeje v EU rostly průměrně o 2,2 procenta. „Český trh tak v tomto období rostl zhruba 2x rychleji, za to patří obrovský dík našim klientům i nezávislým prodejcům,“ dodává Lenka Mrázová. Přímým prodejem se v Evropské unii živí 5,3 milionu lidí.
Nepřekvapivě je největším trhem na světě ten v USA, který tvoří zhruba téměř čtvrtinu celosvětových tržeb. Počet lidí, kteří se přímým prodejem zabývají, dosáhl v loňském roce téměř 103 milionů.
Asociace osobního prodeje byla založena v roce 1993 a je hlavním představitelem přímého prodeje v České republice. V současné době sdružuje 9 společností přímého prodeje, kterými jsou: Amway, Herbalife, Just, Mary Kay, Nu Skin, Oriflame, PartyLite, Vorwerk a Zaren.
-stk-
# tržby # přímý prodej # osobní prodej # Asociace osobního prodeje # AOP
Autor textu MediaGuru
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.