Autor textu MediaGuru
Nová reality show Dream Team – Mistři dílny a rodinný seriál ZOO se
mají stát vlajkovými pořady televize Prima v příštím roce.
Hlavní kanál televizní skupiny Prima zařadí na začátku roku 2022 do vysílání dva nové pořady. Půjde o reality show Dream Team - Mistři dílny a také o nový seriál ZOO.
„Nové pořady budou vlajkovými loděmi na další sezónu. Pořad Dream Team – Mistři dílny nemá svým pojetím obdoby za celou dobu existence skupiny Prima. Vybrali jsme celkem dvanáct mužů a žen, kteří mají takzvaně zlaté české ručičky a jsou těmi nejlepšími v řemeslných a rukodělných oborech. Seriál ZOO navazuje svým divácky atraktivním prostředím na úspěšné seriály, jako jsou Slunečná, Ohnivý kuře nebo Vinaři,“ sdělil Marek Singer, generální ředitel skupiny Prima.
V reality show Dream Team - Mistři dílny se utkají účastníci, z nichž vzejde vítěz, který se stane „mistrem dílny". Pořad je naplánován na osm týdnů. V soutěži se představí šest žen a šest mužů. Ti se v každém z osmi dílů rozdělí do dvou týmů – červeného a modrého – a dostanou k vypracování úkol. Pořad bude moderovat Vojtěch Kotek, v porotě pak usedne architektka Kamila Douděrová, známá z pořadu Jak se staví sen, a architekt, režisér a scénograf Šimon Caban. V roli třetího porotce se budou střídat známé tváře české kulturní scény. Vítěz soutěže získá kromě peněžní výhry v hodnotě půl milionu korun i vlastní prostor na obrazovkách televize Prima.
Projekt pro televizi Prima natočila produkční společnost First Unit, režie se ujala Ivana Křenová. Kreativním producentem a dramaturgem pořadu je Ivan Vodochodský.
V hlavních rolích nového rodinného seriálu ZOO se představí Michaela Pecháčková a Eva Burešová. Seriál má sledovat osud hlavní hrdinky, která se rozhodla zahodit dědictví rodinné firmy a jít si za svým snem.
Diváci v novém seriálu uvidí mimo jiné i Davida Gránského, Pavlu Tomicovou, Štěpána Benoniho, Boba Klepla, Vandu Hybnerovou, Terezu Brodskou, Vojtěcha Vovesného, Dušana Sitka, Šimona Bilinu a další. Seriál režíroval Libor Kodad.
-mav-
# TV # TV Prima # seriál # program # reality show # ZOO # Dream Team - Mistři dílny
Autor textu MediaGuru
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.