Autor textu MediaGuru
Televizní skupiny Prima i Nova si pochvalují vývoj svých služeb pro video
na vyžádání. Shodně uvádějí, že dosahují lepších výsledků, než si
před jejich startem plánovaly.
Letos spuštěná videoplatforma Prima+ se vyvíjí lépe, než skupina Prima očekávala. Vyplynulo to ze slov Josefa Beneše, ředitele VOD skupiny Prima, na středeční konferenci Digimedia 2023.
Prima spustila službu Prima+ letos na začátku února. Od začátku uváděla, že by mohla dosáhnout na návštěvnost 600 až 700 tisíc uživatelů a do jednoho roku od spuštění získat 100 tisíc předplatitelů. Josef Beneš na konferenci potvrdil, že hranici 600 tisíc uživatelů Prima+ zaznamenala před měsícem a půl. Kolik má Prima+ předplatitelů, ale nespecifikoval. Připustil však, že se v současnosti pohybuje nad úrovní 50 tisíc předplatitelů. „Jsme nad plánem,“ konstatoval.
Prima+ vstoupila na trh s jiným modelem než konkurenční Voyo. Nabízí tři možnosti sledování: s reklamou na základě registrace, se sníženou cenou a 50% množstvím reklamy za 99 Kč měsíčně a sledování za plné předplatné 149 Kč bez reklam. „V číslech vidíme, že službu využívají jak diváci televizních kanálů pro chatch-up, tak i ti, kteří jsou ochotní si za sledování předplatit. Předběhli jsme mezinárodní služby s kombinací předplatného a reklamy. Počítáme s tím, že až na náš trh přijdou s nabídkou snížit divákům předplatné výměnou za určité množství reklamy, tak naše relevance ještě povyroste,“ dodal.
Konkurenční služba Voyo ani v souvislosti s globálním vývojem, kdy velcí mezinárodní hráči jako Netflix, Disney+ nebo Discovery+ nově zavádějí i možnost předplatit si službu za méně peněz, ale s menším množstvím reklamy (ad-tier), nevidí k zavedení takové nabídky důvod. „Tento trend sledujeme velmi detailně. V Americe ale SVOD přestal růst, což není otázka českého trhu. Důležité také je, že výše CPT na americkém trhu je desetkrát vyšší než u nás,“ popsala rozdíly mezi zdejším a americkým trhem Lucie Oravčíková, ředitelka digitálních služeb TV Nova. Dodala, že za těchto souvislostí nedává zavedení kombinované nabídky předplatného s reklamou smysl, protože Voyo roste i bez ní. Televizní skupina Nova na konci února oznámila překročení hranice 500 tisíc předplatitelů služby Voyo v Česku a na Slovensku.
Rychlý růst služeb Prima+ a Voyo na českém trhu nepřímo potvrdil i Marcel Procházka z Českých Radiokomunikací (CRA). Protože CRA poskytují i služby HbbTV, které Prima+ a Voyo využívají, mají CRA přehled o tom, na co se diváci dívají. K HbbTV je v současnosti připojeno 1,3 mil. domácností. „Velmi rychle roste trend využívanosti Prima+ i Voyo, vidíme to velmi dobře na měření HbbTV," doložil.
Česká televize může podle Jana Maxy, ředitele divize Vývoj a nová média, uvažovat o zavedení nabídky sledovat na iVysílání.cz obsah bez reklam, a to pro registrované uživatele, kteří jsou plátci TV poplatku. Zda tuto možnost ale skutečně zavede, není jasné, vzhledem k tomu, že ČT má na internetu ze zákona povoleno prodávat jen videoreklamu a o příjmy z jejího prodeje nechce přijít.
Finanční situace televize veřejné služby ji nutí i k obchodním dohodám s komerčními hráči o využívání titulů pro SVOD služby. Mediálně probíraná spolupráce ČT a Voya, podle které by Voyo mohlo získat práva nejen na už hotové tituly, ale i na tituly připravované, je zatím ve fázi jednání. Lucie Oravčíková za Voyo jeho detaily nekomentovala. Uvedla pouze, že Voyo má o kvalitní obsah, kam řadí i produkci ČT, zájem. Jan Maxa dodal, že ČT byla v této věci před rokem oslovena i platformou Netflix, která ale svou nabídku nakonec nepředložila, a tak ČT jednala pouze s Novou. Zmínil ale také, že ČT jedná i s dalším tuzemským významným poskytovatelem (tj. TV Prima) o poskytnutí katalogové licence a údajně se nebrání spolupráci s žádným subjektem.
-mav-
# TV Prima # Česká televize # TV Nova # obsah # VOD # SVOD # licence # iVysílání # Voyo # Prima+ # práva # Digimedia 2023
Autor textu MediaGuru
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.