Autor textu ČTK
Finanční skupina PPF zvýšila podíl v německé mediální společnosti
ProSiebenSat.1 Media ze 12 procent na 13,1 procenta.
Finanční skupina PPF zvýšila podíl v německé mediální společnosti ProSiebenSat.1 Media ze 12 procent na 13,1 procenta. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na dnešní podání regulátorovi. Skupina PPF, vlastněná rodinou zemřelého Petra Kellnera, je druhým největším akcionářem ProSiebenSat.1.
Největším akcionářem německé mediální firmy je společnost MFE italského mediálního magnáta a politika Silvia Berlusconiho. Podle dřívějších informací držela v ProSiebenSat.1 desetiprocentní podíl i společnost Czech Media Invest (CMI) českého miliardáře Daniela Křetínského. Člen představenstva CMI Daniel Častvaj loni v prosinci ČTK sdělil, že CMI má v ProSiebenSat.1 už jen marginální podíl.
ProSiebenSat.1 Media SE je největší soukromá televizní skupina v Německu. Provozuje volně přístupné komerční televizní kanály, placené televizní kanály, rozhlasové stanice a tiskové podniky. Hlavním televizním kanálem skupiny je ProSieben nebo také zkráceně Pro 7, se sídlem v Mnichově. Skupina PPF už v médiích vlastní společnost CME, pod kterou patří v Česku televizní skupina Nova. CME patří mezi největší mediální společnosti ve střední a východní Evropě. Spadá pod ni 33 televizních stanic, včetně zpoplatněných, které jsou dostupné až 45 milionům diváků.
Skupina PPF působí ve 25 zemích v Evropě, Asii a Severní Americe v řadě odvětví, od finančních služeb přes telekomunikace, média, biotechnologie či nemovitosti až po strojírenství. Skupina vlastní aktiva ve výši 40,1 miliardy eur (938,5 miliardy Kč) a k loňskému červnu zaměstnávala celosvětově 70.000 lidí. Majoritním vlastníkem PPF Group byl až do své smrti v březnu 2021 Petr Kellner. Po schválení dohody o rozdělení pozůstalosti po Kellnerovi drží majoritní podíl 98,93 procenta v PPF Group Kellnerovi dědicové, manželka Renáta a jeho čtyři děti.
-čtk-
# PPF # TV # ProSiebenSat.1 Media # akcie # podíl
Autor textu ČTK
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.