Autor textu MediaGuru
Pohledávka Knowlimits je vyřazena z řízení Barrandov TS, podává proto žalobu
Na přezkumném jednání pohledávek přihlášených do řízení společnosti
Barrandov Televizní Studio byla vyřazena pohledávka skupiny Knowlimits
přesahující 80 mil. Kč. Ta kvůli tomu podává žalobu, Nejde o první
nesoulad mezi insolvenčním správcem a Knowlimits.
Společnost Knowlimits se rozhodla podat incidenční žalobu proti insolvenčnímu správci Davidu Jánošíkovi a společnosti Barrandov Televizní Studio (Barrandov TS) na určení pravosti pohledávky. Důvodem podání žaloby je neuznaná pohledávka v insolvenčním řízení společnosti Barrandov TS. Vyplývá to z oznámení v Insolvenčním rejstříku.
Jde o pohledávku ve výši 80,454 mil. Kč, kterou Knowlimits přihlásila do insolvenčního řízení. Tvrdí, že ji vznikl nárok na úhradu částky ve výši 70 mil. Kč, k jejíž úhradě se zavázaly společnosti Barrandov Televizní Studio, Media Master a Médea v souvislosti s narovnáním práv na základě dohody o narovnání uzavřené v únoru 2023.
Insolvenční správce David Jánošík na přezkumném jednání 4.12. 2024, při kterém byly přezkoumány pohledávky přihlášené do insolvenčního řízení za Barrandov TS, uvedl, že uvedenou pohledávku zcela popírá s tím, že zanikla, resp. neexistuje na základě dohody o narovnání. Zároveň navrhl insolvenčnímu soudu, aby rozhodl o tom, zda se tato pohledávka považuje za vykonatelnou.
Jde o dlouhodobější spor mezi Knowlimits a společností Barrandov Televizní Studio (a majetkově spřízněnými firmami Médea, Media Master a Jaromírem Soukupem), který sahá do konce roku 2020. Tehdy Knowlimits objednala u Barrandov Televizní Studio množství reklamních GRP, za které předem zaplatila 17,549 mil. Kč. Uvedla, že tak učinila po uzavření smlouvy a na základě faktury vystavené firmou BTS. Díky tomu měla mít Knowlimits oprávnění čerpat jednotky GRP podle své potřeby formou dílčích objednávek pro jednotlivé kalendářní měsíce. Nedodané GRP měly být dodány jako náhradní plnění nad rámec celkových objednaných GRP ve dvojnásobné výši zdarma. Knowlimits uvádí, že počínaje květnem 2021 přestala BTS plnit své povinnosti, a proto na ni podala žalobu u Obvodního soudu pro Prahu 5. V únoru 2023 ale uzavřely Knowlimits a BTS ještě společně s Médeou, Media Masterem a Jaromírem Soukupem dohodu o narovnání. Právě tyto nároky z dohody přihlásila Knowlimits do insolvenčního řízení.
Mezi oběma stranami ale nepanuje shoda v tom, zda je tato pohledávka v insolvenčním řízení vykonatelná. Barrandov Televizní Studio vykonatelnost popírá a tvrdí s odvoláním na usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4, že dohoda je „relativně neplatná“. Naznačuje také, že uzavření dohody bylo vynucené a že Knowlimits hrozila tím, že nevezme zpět insolvenční návrh proti majetkově spřízněné společnosti Médea, pokud zároveň nedojde k vyřešení vzájemných práv a povinností.
Nejde zároveň o první střet mezi Knowlimits a insolvenčním správcem Davidem Jánošíkem. Jak loni na podzim informoval Deník N, společnost Knowlimits má podezření na možnou podjatost insolvenčního správce. Důvodem má být to, že byl u více než třiceti insolvenčních řízení, ve kterých figuruje společnost IFIS, investor reorganizace Barrandov Televizní Studio. Podle vyjádření Jana Čermáka, nového majitele Barrandov Televizní Studio, pro Deník N, ale IFIS pouze využil právo věřitele a vybral si správce, se kterým má dobrou zkušenost a kterého považuje za špičku v oboru.
Spor o smlouvu mezi Knowlimits a Barrandov Televizní Studio a dohodou o narovnání ale není u konce, stále se řeší u Městského soudu v Praze. V uvedeném kontextu je třeba také vnímat návrh Knowlimits na společnosti Barrandov TS. Ze strany komunikační skupiny jde o snahu, jak se dostat k pohledávce, kterou považuje za oprávněnou.
-mav-
# TV Barrandov # TV # Knowlimits # spor # soud # insolvenční správce # insolvenční řízení # pohledávka # Barrandov Televizní Studio # incidenční žaloba
Mohlo by vás zajímat
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Nedělní debata na ČT měla vyšší sledovanost, další povede Dolanský
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Česko hraje ruskou ruletu s nezávislou žurnalistikou, myslí si Larsson
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.