Autor textu MediaGuru
Podle průzkumu zpravodajství o koronaviru ocenily hlavně ženy
Především ženy ocenily zpravodajství o pandemii koronaviru. Podle mužů
bylo zmatené a bylo ho moc, ukazuje průzkum Univerzity Palackého.
Zpravodajství o pandemii koronaviru ocenily hlavně ženy, podle mužů bylo zmatené a bylo ho moc. Vyplývá to z průzkumu katedry mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, do kterého se zapojilo více než tisíc respondentů. Výzkum se zaměřil hlavně na otázku, jaké dopady mělo zpravodajství na českou společnost v období od března do května tohoto roku, tedy v prvních třech měsících, kdy pandemie nemoci covid-19 dorazila do České republiky.
Výzkumníky také zajímalo, jaké faktory lidi motivovaly k tomu, aby zpravodajství sledovali. „Média i politici musí být zodpovědní v tom, co dělají a jak komunikují. Včasné a přesné informování je důležité, ale v takto krizové situaci je třeba také dbát na míru a důsledky informování, aby nedocházelo například k zahlcení či zbytečnému vyvolávání paniky,“ uvedl k výzkumu vedoucí katedry Petr Orság.
Podle vedoucího výzkumu, sociologa Zdenka Slobody, je na základě sledování koronavirového zpravodajství od března do května možné českou společnost rozdělit do čtyř pomyslných skupin. Odborníci je pojmenovali jako Znepokojení, Lhostejní, Opatrní a Skeptičtí. Znepokojení a Opatrní hodnotili zpravodajství pozitivně, považovali jej za zajímavé a odborné. Ze dvou třetin byly v těchto skupinách ženy. Po celé sledované období tyto skupiny cítily obavy z nastalé situace, které přetrvaly i po uvolnění vládních opatření. Ve skupině Lhostejných převažovali muži a lidé bez maturity. Zpravodajství o koronaviru vnímali jako zmatené, fádní a povrchní a příliš se o něj nezajímali. Spíše mladší muži se středním vzděláním pak tvořili základnu Skeptických, kteří se domnívali, že zpráv o pandemii bylo v médiích až příliš, a jejich zájem o zpravodajství s vývojem situace upadal.
Podle hodnocení angažovaných osobností zaujímali podle výzkumu první tři pozice tehdejší náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula, ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) a premiér Andrej Babiš (ANO), kterého v druhé polovině krize vystřídal na třetí příčce ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). „Naopak příliš dobře v hodnocení nedopadl prezident Miloš Zeman, od kterého lidé očekávali více aktivní přístup a slova podpory,“ doplnil analytik Jan Burianec z agentury STEM/MARK, která se na výzkumu podílela.
Výzkum také ukázal, že lidé, kteří více sledovali zpravodajství, měli zároveň tendenci více schvalovat vládní opatření. Šlo zejména o skupinu obyvatel starších 60 let, u které se také projevovala vyšší míra obav z nemoci covid-19. Jako hlavní zdroj informací respondenti uváděli zpravodajský kanál ČT24, jako nejsrozumitelnější však bylo podle 54 procent dotázaných rozhlasové vysílání. Srozumitelnost zpravodajství v tisku naopak ocenilo jen 43 procent respondentů. Za zdroj, který veřejný prostor informacemi o pandemii přehnaně zahlcoval, více než polovina označila sociální sítě.
-čtk-
# research # tisk # zpravodajství # koronavirus # průzkum # ČT24 # Stem/Mark # rozhlas # Filozofická fakulty Univerzity Palackého
Mohlo by vás zajímat
Aktualizováno # Aktuality # Audio
Radiodays Europe 2026: Audio se mění v digitální ekosystém
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Young Lions pro Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Prazdroj
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.